po sto letech píseň zase tak trochu víc experimentální

Parodie na knihu Paula Coelha „Veronika se rozhodla zemřít“. Příběh dívky, která se snaží umřít, protože si myslí, že je to snadnější než žít, ale nejde jí to, a medailon několika pacientů luxusního psychiatrického sanatoria, odkud se nikdy nikomu nechtělo utéct, protože v něm vlastně nikdy nebyli skuteční blázni. Až dosud... (Doufám, že jsem se příliš nezpronevěřil/a myšlenkám původního díla, ač v této parodii zcela chybí jeho romantický nádech. Rozhodně není myšlena jako výsměch, knihu Veronika se rozhodla zemřít obdivuji, protože se jí podařilo významně ovlivnit moje názory na normalitu, bláznovství, rodičovskou lásku a Slovinsko. Určitě ji doporučuji k přečtení.)

dajaká krize, či co...

Možná jste někdy něco podobného zažili :-)

Silně kvazisurrealistický odborný výklad.

Možná se vám to někdy stalo :-D

Další moje úvaha

Tohle si opravdu myslím

Jsou tam zvukové efekty

+podložený recitál

Druhá nahrávka

Co je na něm tak zvláštního, každý den se něco děje :-)

První ze dvou nahrávek :-)

Jste zvědavý jaká je?

Zamyšlení o tom, zda má každé neštěstí viníka, který by za ně byl odpovědný, jak ho lidé hledají a zda se při tom nemýlí, a můj názor na to.

Tohle je teda psycho :-)

:-)

:-D