moc hezké. "každý rok na novou větev pověsím list a šepotání
a výjimečně někdy stín" se mi strašně líbí

DDD: A42: jo_: Chronoss: Severak: Yana: Díky všem zase po delší době za zastávku u mých veršů! :) Moc mne to potěšilo.

Kolem hlavy mi tančí Dalího obrazy. Opravdu se ti povedla. Dýchá, žije a promlouvá. Víc asi netřeba psát. Díky!

super, řeknul bych že todle je prostě Vív jak má být :) pěkné i když trochu bolestné

Podívejme, zase jdeš s básní do prostoru. Nastřádalo se ti do ní toho hodně. Jsem zvědavá, co tě ten filozof bude ještě učit. ;-)

Taková lehce schizofrenní, vtíravá jako spousta myšlenek, které se bojíme vyřknout, ale jsou v nás. Je komplikovaná a pro mě uchvacující použitými obraty, to s očima a začátek a vlastně celá super

nejzajímavější mi přijde ten konec

Amadeo´´: Od Tebe si takového komentáře velmi cením. V básni je skutečně hodně vlastních prožitků smíšených s fantaskními výkřiky mé mysli v podivném stavu. Děkuji moc!

Něco mě na této básni uchvátilo a nedovedu najít slova a popsat to. Vlastně tu jen mlčky zírám na šedé obrysy v okně a přemýšlím, co jsem to právě přečetl, a co vše z toho je jen blouznění a fantazie, a co skutečnost. Mám ale za to, že do každé výjimečné básně autor dává kus sebe a možná to je ten důvod, proč na mě působí jako zjevení. Je skvělá...

jo_: Tvůj názor mne moc těší. Děkuji.

Fuuuha.. hodně složité, hodně hluboké, hodně dobré..

Orionka: Určitě to jde takto chápat. Je na každém čtenáři, co si z toho vezme. :) Díky za zastávku

Zvláštní báseň, má v sobě sílu. Chápu ji jako výpověď slabé a pološílené ženy po mnoha letech od interrupce, možná je to jinak, ale mě oslovila takto. Každopádně je hezká.

Yanishka: Děkuji moc za přečtení a hezký komentář. Můj zážitek to naštěstí není, ale znám lidi, kterým se to bohužel stalo. Jednoho dne jsem nad tím přemýšlela a napadaly mne různé věci, ale až včera to chytlo tuto formu. Ještě jednou dík!

wau, nemám slov...ať už je to jen báseň, nebo smutný prožitek, má to sílu

Miluji tvou myšlenku.

Jak já to znám, tyhle prázdný noci, krásně sepsaný.
A : "Když otvírám okno třese se mi i dech" tak mně se tady dech až tají.

Noc, ve které se každý jednou za čas brodí a která do nitra dýchá tak, že plameny zažehne. Pěkně jsi to napsala.

Nikytu: Díky. Beztak je to jen výkřik do tmy. Už jsem skoro i zapomněla ze jsem to napsala :-D

Jako celek neoslovilo, ale ten začátek je výborný - "smutek zašitý hluboko do košile," to má nápad. :-)