 07.02.2018 10 1037(23) 0 |
-
to nebe chutnáš příliš dlouho
větve ho spíše rozryly
a v ústech modrou
nerozeznáš od bílé
jen mrak který vypadal
jak mořský jezdec
voněl po soli a potu
zatímco všechna nevyřčená slova
ještě krvácela v krku
-
doktor říkal, že čas od času
musíš vypustit bazén
hodil po mne prášky
a když je sním, vidím dřevěné panáčky s velikou taškou
jak se zvědavě ke mně naklání
a já bych nejradši
utrhla jim nos
protože iluze vždycky byla
perfektní mistr na lhaní
-
cestou z nákupu
jsem potom v písku zahlédla smrt
zvláštní jak sypké kamínky v dlaních
drásají trnem jehly
smála se - že nemám úctu ke stáří
a já jí chtěla vysvětlit
že pro řev myšlenek
mi ochabují svaly
-
pak přišel filozof
a učil mě jíst očima
kdyby prý oči
uměly polykat
časem by se udusily
a já cítila
jak bolí polykání větví
jako když dloubeš lžící pod víčko
tak bolelo polykat tvůj hrob
a všechny ty sny když dáváš ke rtům
cítíš téměř precizní
zvláštně hebké smutno
to nebe chutnáš příliš dlouho
větve ho spíše rozryly
a v ústech modrou
nerozeznáš od bílé
jen mrak který vypadal
jak mořský jezdec
voněl po soli a potu
zatímco všechna nevyřčená slova
ještě krvácela v krku
-
doktor říkal, že čas od času
musíš vypustit bazén
hodil po mne prášky
a když je sním, vidím dřevěné panáčky s velikou taškou
jak se zvědavě ke mně naklání
a já bych nejradši
utrhla jim nos
protože iluze vždycky byla
perfektní mistr na lhaní
-
cestou z nákupu
jsem potom v písku zahlédla smrt
zvláštní jak sypké kamínky v dlaních
drásají trnem jehly
smála se - že nemám úctu ke stáří
a já jí chtěla vysvětlit
že pro řev myšlenek
mi ochabují svaly
-
pak přišel filozof
a učil mě jíst očima
kdyby prý oči
uměly polykat
časem by se udusily
a já cítila
jak bolí polykání větví
jako když dloubeš lžící pod víčko
tak bolelo polykat tvůj hrob
a všechny ty sny když dáváš ke rtům
cítíš téměř precizní
zvláštně hebké smutno
13.02.2018 - 18:19DDD: A42: jo_: Chronoss: Severak: Yana: Díky všem zase po delší době za zastávku u mých veršů! :) Moc mne to potěšilo.
11.02.2018 - 10:43Kolem hlavy mi tančí Dalího obrazy. Opravdu se ti povedla. Dýchá, žije a promlouvá. Víc asi netřeba psát. Díky!
08.02.2018 - 16:15super, řeknul bych že todle je prostě Vív jak má být :) pěkné i když trochu bolestné
08.02.2018 - 09:06Podívejme, zase jdeš s básní do prostoru. Nastřádalo se ti do ní toho hodně. Jsem zvědavá, co tě ten filozof bude ještě učit. ;-)
08.02.2018 - 08:48Taková lehce schizofrenní, vtíravá jako spousta myšlenek, které se bojíme vyřknout, ale jsou v nás. Je komplikovaná a pro mě uchvacující použitými obraty, to s očima a začátek a vlastně celá super
07.02.2018 - 21:22Amadeo´´: Od Tebe si takového komentáře velmi cením. V básni je skutečně hodně vlastních prožitků smíšených s fantaskními výkřiky mé mysli v podivném stavu. Děkuji moc!
07.02.2018 - 21:12Něco mě na této básni uchvátilo a nedovedu najít slova a popsat to. Vlastně tu jen mlčky zírám na šedé obrysy v okně a přemýšlím, co jsem to právě přečetl, a co vše z toho je jen blouznění a fantazie, a co skutečnost. Mám ale za to, že do každé výjimečné básně autor dává kus sebe a možná to je ten důvod, proč na mě působí jako zjevení. Je skvělá...
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Blouznění středečního dne : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Básníku jabloňový
Předchozí dílo autora : Vemte mi smysly, nejvíc cit
» vyhledávání
» menu
novinky [65] literatura [58/333] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory kontakt - formulář statistiky online: 0» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» narozeniny
Reiko [13], lk.firefox [12], Crystal [9], zlatesvetlo [7], Maureen [7], ZaZu [1], Tomáš Černý [1]» řekli o sobě
Liss Durman řekla o kryndy :Kryndy... Tady asi bez komentáře. Stejně nevim, jak ten náš sesterskej vztah vyjádřit takhle černý na bílým.. My víme a to je hlavní :-)
