prý můžu létat
ale spíš s lógrem kávy do hlíny sesedám

... a pak ten závěr! ... ale na tohle všechno mám já příliš velkou ploutev... Celý závěr se mnou cloumá a rezonuje, jako ta svoboda. Moc hezké, procítěné, autentické. Konečně něco, co se fakt dotkne a něco v člověku zanechá, za to dík.

Tak to je hořké kafe, doslova jsem v jakémsi transu, jakého trápení i zklamání bylo prožito.

Výborná. A silná

Zajímavá. Důvěryhodná. Není ta lehkost a svoboda asi taková, jaká měla být. A jen jakoby vznikl další nový prostor pro stejnou chybu. Chybovat a opakovat stejné vzorce pořád dokola a pořád se zklamávat a zkoušet to (zbytečně) je zřejmě v lidské povaze. A třeba v tomhle projektu jen chybělo něco malého. Zajímavě pojatá básnička.

Tak to je pecka!

Hezky se mi četla.

Pěkná smutná.
Plna bolestivých prožitků.
Život dokáže rozdávat někdy pěkné rány.

Ooo.... krásné a smutné...

Nádherné... opravdu...

Opravdu zaujala....

Nikdo nikoho nikdy nepochopí. A stejnak furt lidé tvoří další a další páry, budujou hnízda, staraj se o ptáčata, občas je tam i kukačka, ale což. Pak se hádaj, když někdo nechce dělat to, co mu určil ten druhý. Pak čučí na bednu a zdechnou. Nadějí je je jen další generace, která to zase posere po svém. Koloběh holt nemusí být vždy krásný. Super báseň Umouněnko.

Moc pěkné.

Nádherná ... Totálně mě to pohltilo

Ty kraso to je tak skvěle napsaný škoda lepit ty obrazy na betonový zdi

+

Podle mě by tomu víc seděl formát poezie v proze. Nechat krátké, úderné věty a nechat je jako výstřely za sebou. Prásk! Tím by se mohlo dosáhnout jistého ozvláštnění, což je podle Jakobsna důležité.

Pěkné drobnůstky.

Moc hezká, lapiduch se mi líbí

Moc hezká

Patří k životu a musí se překonat, pěkně vyjádřeno.