 19.11.2015 12 987(28) 0 |
jsi jediný lampion
který mi zůstal
který mi nevzlétl k Jupiteru
lampion, který jsem slyšela
v jasné mysli plout
/jak nejblíže se dalo
zůstal pak ale ve větvích
plamínek za ohněm
jak touha ohýbala vinou
však nemohl rozdmýchat
nemohl zažehnout
vlál si tak klidně na dně tíhy stromu
vlál si tak sám
já nemohla ho najít
-
a tak jen bříšky myšlenek
jak náruživou dlaní
jsem brázdila v samotě po větvích
utěšovala se - vzývala k nebi
a přesvědčováním souhvězdí jedu i štíra
zcela jasnou řečí
že i kdybys nebyl
stejně bych milovala
siluetu představy tvé tváře
kreslila tě
jak vzácný obraz
který jsem nikdy nenašla
samota tišila by se z pouhých hvězd
protože na druhém konci - když se díváš
a pozorně tak jak to jde
oba v stejné zemi
zaplétáme dlaně, sny
a teď
to můžeš říct!!!
Že
nakonec jsem tě našla
bylo to za tmy
na kočičích hlavách
/větve jsme potom strhali spolu/
a od té doby
češu si celý vesmír za ucho
zpívá mi
a nemusím štěstím ani spát
aby mi vkládal do srdce
ten zcela nad oblačný stisk
návod jak sladce uléhat
a bez viny se vznášet
jak bez ohledu na chyby
/a ty moje zvláště
tě za ten zázrak
milovat
/ a nemít proč
se bát
který mi zůstal
který mi nevzlétl k Jupiteru
lampion, který jsem slyšela
v jasné mysli plout
/jak nejblíže se dalo
zůstal pak ale ve větvích
plamínek za ohněm
jak touha ohýbala vinou
však nemohl rozdmýchat
nemohl zažehnout
vlál si tak klidně na dně tíhy stromu
vlál si tak sám
já nemohla ho najít
-
a tak jen bříšky myšlenek
jak náruživou dlaní
jsem brázdila v samotě po větvích
utěšovala se - vzývala k nebi
a přesvědčováním souhvězdí jedu i štíra
zcela jasnou řečí
že i kdybys nebyl
stejně bych milovala
siluetu představy tvé tváře
kreslila tě
jak vzácný obraz
který jsem nikdy nenašla
samota tišila by se z pouhých hvězd
protože na druhém konci - když se díváš
a pozorně tak jak to jde
oba v stejné zemi
zaplétáme dlaně, sny
a teď
to můžeš říct!!!
Že
nakonec jsem tě našla
bylo to za tmy
na kočičích hlavách
/větve jsme potom strhali spolu/
a od té doby
češu si celý vesmír za ucho
zpívá mi
a nemusím štěstím ani spát
aby mi vkládal do srdce
ten zcela nad oblačný stisk
návod jak sladce uléhat
a bez viny se vznášet
jak bez ohledu na chyby
/a ty moje zvláště
tě za ten zázrak
milovat
/ a nemít proč
se bát
21.11.2015 - 18:06Oslovil mě název a celá atmosféra a tak vůbec. I to řádkování mi přijde takové vystižení běhu myšlenek, jak se postupně vynořují.
20.11.2015 - 15:42Já četla bez dechu ten příběh vesmírných milenců. Je to jako pamlsek za odměnu. Děkuji za kouzelnou chvilku.
19.11.2015 - 20:09puero: Puero já nemohu za to, co ti přijde. :) Nejsem si vědoma, že bych něco takového dělala a do veřejného čtení se hrnu jen jednou za čas, neb všeho moc škodí. Mne taky nesedí rozřádkování spousty básní, ale stále si říkám, že to je věc autora. Pokud se to někomu špatně čte, tak to beru, všechny básně si ještě několikrát procházím, než je někde prezentuji a časem je i mockrát měním, takže se nad tím určitě zamyslím, nic víc však asi udělat nyní nemohu. :)
19.11.2015 - 20:07Někdy mi přijde, že děláš, jakoby teprve až recitace byla tím uměním, který se s básněmi spojuje.
19.11.2015 - 20:00puero: To je legrační, já neplánovala vůbec nic, psala jsem to tím nejprimitivnějším způsobem co lze, tak jak jsem to cítila, i s tou kurzívou, i s tím odřádkováním, kam se budu ubírat opravdu nevím a nechám se ráda zavát kamkoli. Nicméně je tedy budu uvažovat nad tím, jak báseň prezentovat, aby se lépe četla, s přednesem problém nebude, ale tedy budu se snažit být laskavější ke čtenářům, až to půjde na papír. :)
19.11.2015 - 19:43No já v tom stylu vidím jen přechod od pravidelné formy k něčemu mnohem rozevlátějšímu. U tohohle rozhodně dlouho nezůstaneš. Svlečeš se z téhle kůže jako had a vydáš se buď někam zpět, do obsahově zhuštěné a upravenější podoby, nebo k lákavým horizontům naprosté básnické svobody - k experimentu a avantgardě.
Na mě závorky a kurzívy vždycky působily hrozně teenagerovsky. Hrozně na půl. Normální člověk, jako tady Tom, fakt neví, jak to má vlastně číst. Vždyť, to co je v závorce nikdy úplně neplatí. A při recitaci kurzívu posluchač nepostřehne. Takže buď to má mít upozorňovací zdůrazňovací efekt, nebo efekt grafický, ale z té básničky nemám dojem, že bys úmyslně útočila na moje grafomanské chutě. Někde je tam pak v obsahu láska, ale nad ní nemám čas se zamýšlet, řeším závorky a kurzívu a přestávám vnímat sdělení. Takže ve výsledku to má dokonce efekt odpoutat pozornost na něco jiného a pokud jsi měla v úmyslu tenhle rušivý element zapojit do hry, asi jsem si neměl jako čtenář všimnout nějaké chyby.
Na mě závorky a kurzívy vždycky působily hrozně teenagerovsky. Hrozně na půl. Normální člověk, jako tady Tom, fakt neví, jak to má vlastně číst. Vždyť, to co je v závorce nikdy úplně neplatí. A při recitaci kurzívu posluchač nepostřehne. Takže buď to má mít upozorňovací zdůrazňovací efekt, nebo efekt grafický, ale z té básničky nemám dojem, že bys úmyslně útočila na moje grafomanské chutě. Někde je tam pak v obsahu láska, ale nad ní nemám čas se zamýšlet, řeším závorky a kurzívu a přestávám vnímat sdělení. Takže ve výsledku to má dokonce efekt odpoutat pozornost na něco jiného a pokud jsi měla v úmyslu tenhle rušivý element zapojit do hry, asi jsem si neměl jako čtenář všimnout nějaké chyby.
19.11.2015 - 17:25Tom Cortés: Pro mně ty pomlky jsou důležité, někde to určitě přečtu celistvěji, jasně že to tak nedělím, ale ono záleží, jak si to skutečně kdo přečte :) Je to na čtenáři. Kdo je spíš na rýmované, méně potrhané věci, tak chápu, že mu to nezní. Jinak s pozváním na nějaký večer určitě počítej a možná i co do učinkování, organizuji si sama svůj vlastní pořad a dostala jsem na tebe dobré echo :) Ale spíše počítej s muzikou, na čtení už mám plno. :)
19.11.2015 - 17:19Umouněnka: No však já taky neříkám, že koktáš, ale že určitě svoje básně nečteš tak, jak je zapisuješ! Jinak přijdu rád!
19.11.2015 - 17:14Tom Cortés: Já prostě takhle píšu, nemám ráda pravidelnost a nahuštěné verše, ale chápu, že se to někomu nemusí číst dobře. Kupodivu čtu velmi plynule a srozumitelně, můžeš si mne někdy přijít poslechnout. :)
19.11.2015 - 17:11Těžko se k tomu vyjádřit, protože tenhle styl formátování básně rozhodně není určen mně. Nerozumím odřádkování (přidává to něco?), ani tomu, že jsou některé věty kurzívou, když očividně nenesou zesílené sdělení, natož proč jim předchází lomítko.
Jsou tam hezké obrazy, dokonce spousta, ale pokud to začnu číst po verši, tedy tak, jak jsi to napsala, připadám si jak když koktám a zadrhávám se. Zajímalo by mě, jak to čteš, protože tak, jak je to napsané, určitě ne.
Jsou tam hezké obrazy, dokonce spousta, ale pokud to začnu číst po verši, tedy tak, jak jsi to napsala, připadám si jak když koktám a zadrhávám se. Zajímalo by mě, jak to čteš, protože tak, jak je to napsané, určitě ne.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Jdu s tebou pěšky přes vesmír : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Slova té co nespí
Předchozí dílo autora : Vzpomínka na lvího chlapce
» vyhledávání
» menu
novinky [65] literatura [58/333] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory kontakt - formulář statistiky online: 0+1 skrytých» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» nováčci
el26» řekli o sobě
Lizzzie řekla o Severka :jedna z nejcitlivějších básnířek, ketré kdy tento server poznal:)...vížím si toho, že ji znám...i osobně...slunečnice!!!:)
