ať žije znovunalezenec Já! mi se to vážně moc líbí. Upřímě mě uchvátilo, jaks tam propašovala ten igelit, to bylo neuvěřitelné! krásná básnička. má stovku, protože dvoustovku dám nemůžu.

O ano, tahle mě zaujala svojí snadnou uchopitelností a přitom sdělovací hodnotou...

... v zrcadlovém bludiši se vidíme několikrát, z různých stran, překvapeni, jak nás vlastně vidí okolí... vidíme však i sami sebe, jak se neznáme...

Tvoje básně se mi prostě líbí...zkrátka to umíš... :) U tohohle kousku nejinak

jsi... neuveritelne fajn... neschazuj se... nestoji ti to za to... premyslet nad sebou ano... ale ne hanit sebe sama ;)

Porozuměla jsem …

pokryteckému sčítání
procent ztrátovosti
na špatné pověsti

... tohle je tak všeříkající až nevím jestli jsem na něco nezapoměla.

asi se zpovídám "nahlas" a v básničkách tak trochu i veřejně... - mám to nejspíš podobně. Jen nějak je pro mě strašně zvláštní, když ty moje výtvory čte někdo, kdo mě zná osobně...

:)....cirkus humberto:)))

zpověď není vůbec špatná...ale ani si nevzpomínám, kdy jsem na nějaké byla...to už je hodně dávno...
asi se zpovídám "nahlas" a v básničkách tak trochu i veřejně...
vyspat? jj někdy toužím být šípkovou Růženkou....ale na druhou stranu, bych asi o hodně přišla...
takže to vidím spíš na tu sklenku;)

Já tomu říkám zpověď...bohužel se mnohokrát stane, že skončím tam, kde jsem začal...
Když ne vypsat, pomůže ti se vyspat! :-) Nebo zajít posedět na sklenku k někomu známému.

"být všestranný k přežití" to je moc pěkný výraz;) máš pravdu...nevíš kdo, nebo co na tebe číhá...a nejen za rohem...

ty ses vážně vypsala z podoby :) moc se mi to líbí... a jestli je život cirkus, potom je třeba být velmi všestranný k přežití... ale to platí asi i jinde než v cirkuse... všude kde je nevyzpytatelno... tak trochu plácám ;)

liduš...a že to vypisování trvalo...;-D...
no...po včerejším večeru...se vyhýbám propiskám...

no, ale aspoň na chvilku ho tam schovat můžu...;) aspoň si všichni ostatní trochu odpočinou...;-D

život je cirkus...a každý si v něm najdeme to své...
zrovna dnešnímu dni jsem rozmázla úsměv šaška...
...a všude kolem se najednou objevil řev hladových lvů...

tak tomu se fakt říká vypsat se z podoby... síla

Znovunalezená... to je fajn... při nadpisu jsem si vzpomněla na Kočí-Valovou :)... asi by měla radost...
ale svůj temperament... ten nezapřeš... ani ve futrálu... ty ne ;)

sedim v cirkuse a ty mas predstaveni...vydareny...co se mi libi a mluvi ke mne..mluvis ke mne...pekna basen..

s nafintěným smíchem
s měkkonosými sliby

skvelyy..

No, líbí se mi to, ten rhytm...

mi je vždycky strašně líto, když vidím, že někdo se trápí kvůli vlastně rodině... když se nepohodne ta "jedna krev"... a protože mám štěstí na to, že jsem nikdy nic podobného nezažila, připadám si jako Siddhártha za tou zdí, kde má přepych a nechápe, že venku je to jiné, dokud se sám ven nevydá... poslední dobou mi všichni ukazují svět v pravém světle... a já si připadám, jakobych žila až doteď někde úplně jinde... v jiném světě.

Velmi silné...nemám rád tyhle změny, ale co naděláme?