Položme si otázku
je to tak sprosté
že je to prosté
není

Jsem totiž Superman, naklonovaný jedinec a bude nás čím dál víc. :-)

Prostá otázka prostě napsaná - bohužel nezaujalo...

Díky za komenty...však mi to trvalo, než jsem se vzpamatovala:-) Ale jsem na tom v zásadě pořád stejně. Však tahle taky patří do stejný sbírky, jako ty předešlé:-)

Moc pěkné a podařené...

Konečně zase něco od tebe!:) Jsem ráda, že tvoříš. A jako vždycky skvěle, líbí se mi ta rozházenost, a celkově forma. Super, jen tak dál. A co ti tvoji kluci, jak jsi na tom?:)

Díky za komentář, Puero. Mám teď asi tvůrčí krizi nebo jsem nějaká vyprchaná nebo co... Tak jsem ráda, že jsem ještě neupadla v zapomění:-) Snad zase začnu...

Nahlížet skrz tvoje verše do tvého nitra je zážitek. Líbí semi to.

je zajímavý že když se člověk cítí jistý a stojí pevně nohama na zemi tak přijde něco co ho dokáže lehce srazit

To jsi docela vystihl...ale přitom z letadla je to krásnej pohled, protože to můžeš sledovat všechno tak nějak z výšky a tu minulost tam moc neřešíš (narozdíl od některých lidí na zemi):-)

Je to krásné a obrázek taky. Je zvláštní, že zapadající sluneční kotouč máme tendenci popisovat jako smutnou událost. A z letadla to musí být ještě podivnější. Víš v zádech za sebou máš noc a minulost proběhlého dne před tebou zapadá do hlubin barev.

Jasně...o čem jiným taky, že jo... Mezi náma teď už asi o ničem jiným psát nebudu, snad mi to aspoň pomůže pochopit počínání jistého člověka.-)

Aj, zase z nebe?:o)
Je pěkná, nejvíc se mi líbí poslední část, ta je taková... Jiná. Povedlo se ti to.:o)

Pojďme čekat spolu... I já potřebuji hrdinu:-)

Děkuju moc za komentáře, jsem ráda, že se líbila zrovna tahle. Momentálně mě totiž krásně vystihuje:)

povedla se... moc hezká

no krása, zvláštně se to četlo, ale to se mi moc líbilo

je radost číst...

hezounká:)

:) Moc se mi líbí styl zpracování