![]() |
komentáře k dílům uživatele :
Zatraceně povedená, až to z ní kape ... :-) Obzvlášť první strofa je skvělá. Umíš zkrátka bezvadně vystihnout sílu okamžiku, přírodu, snad všechno ...
"Chryzantémy - teskno je mi" ... No, nevim ;-) Ale jinak to hodně povedená, originální a atmosferická ;-) báseň :-)
Moc pěkná slova. Nevím, proč se mi dere na jazyk slovo "svěží", ale nějaký důvod to nejspíš má. Díky, že jsem mohl číst :-)
Líbí se mi. Tu myšlenku jsem tam sice našla až po přečtení komentářů, ale je tam.
Jen mě zaujaly ještě poslední dva řádky. Proč se nás ty změny netýkají? Já myslím, že právě naopak - ať už si to připustíme, nebo ne.
Jinak velice zajímavá a povedená báseň. :-)
Jen mě zaujaly ještě poslední dva řádky. Proč se nás ty změny netýkají? Já myslím, že právě naopak - ať už si to připustíme, nebo ne.
Jinak velice zajímavá a povedená báseň. :-)
První polovina se mi líbí moc. Pak mi nějak nesedí tematicky ty motory a torpéda :-D A rytmicky verš:
"Všechno jsou jen hloupý gagy
nad rozlitými egy"
Ale kdo ví, jak by to bylo s muzikou, no ... :-)
Každopádně minimálně první strofa je skvostná :-)
"Všechno jsou jen hloupý gagy
nad rozlitými egy"
Ale kdo ví, jak by to bylo s muzikou, no ... :-)
Každopádně minimálně první strofa je skvostná :-)
teď mě jen napadlo, že nás každého jednou za čas čeká "velké prádlo"...
Yanishka: To je dost velkej závazek do budoucna. Snad to vydrží! ;)
Yanishka: Díky! :) Brzy to snad bude mít i hudbu, zrovna na tom dělám.
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 0» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» narozeniny
Helfanderios [8], David D. [6], Milada Kubová [4], Převážně neškodná [1]» řekli o sobě
zamilovana do nezamilovane doby řekla o Rozárka :Bylo nebylo.. a jednou přeci jen bylo.. a vůbec nikomu nepřišlo důležité, jak je to daleko /jako to obvykle v pohádkách bývá/... viděly se, poznaly se.... a minimálně jedna nikdy nezapomene na slečnu, která si na jejích kolenou četla deník....protože když ji obejmeš, zahrně tě nekonečnou důvěrou tak, že zapomeneš... jaký by to mohlo být, kdyby.... někdy prostě "kdyby" neexistuje.. a pohádky v našich srdcích mají neuzavřené konce, za které na oplátku dáváme a dostáváme naději na "příště"... jsem strašně ráda, že jsem tě mohla poznat... a doufám, že se ještě někdy uvidíme :)


