LadyLoba: Dík za radu, ale neberu to tady jako poradnu a nevypisuji se z osobních zážitků. I když moje psaní možná působí autenticky (a to je dobře, jsem ráda), vždycky mi jde primárně o sdělení nějaké myšlenky formou, která dokáže oslovit. Jsem ráda, že se tady rozběhla debata :-)

Dark Alchemist: Homér: Hygiena je samozřejmě důležitá a ráda dělám osvětu, není zač. Ale ještě podstatnější je ta část se slovy musím a dlaň a na zátylku.

Orionka: doporučuji sednout si s nemytou na tvář ... Třeba pak pochopí :)

LadyLoba: Děkuji, pochopila jsi to přesně.

Dandy: Do čeho to patří? Do života? Do sexu? Jestli jo, tak by nemělo. Původní název byl "Krátká fuj básnička", možná jsem ho měla nechat.

Orionka: Neblbni holka, na to jsi ještě moc mladá....

Homér: Tak tady musím souhlasit s Homérem....

Dandy: Kolik znáš žen, co májí rády nemyté ptáky?

LadyLoba: Ja se nepřu,lide jsou různí.

Dandy: nesouhlasím

Eee, nemyté neeee!
A dělám jen, co chci
U něj fakt nic nemusím
Běda! Kdyby mi dal ruku na zátylek
A já nechtěla ...

Nehezká proč,i tohle doněj patří.

Orionka: To jsi vystihla přesně. Je pravda, že u jednoho muže v minulosti mi to skoro ani v jiném stylu nešlo :D Díky za fajn zamyšlení.

Leslie: Děkuji za milý komentář. Ráda zkouším psát různě a tenhle vypravěčský styl mě baví. Ale asi nejde použít vždycky, potřebuje silné téma a sluší mu právě tahle, jak říkáš, "hořkosladká" nálada.

puero: Moc děkuji za pochvalu. Taky jsem si říkala, že je to spíš próza, ale nasekané do veršů mi to taky dávalo smysl.

shane: A dokonce to probouzí fantazii a vyvolává příjemné vzpomínky :-). To je fajn, díky za návštěvu.

LadyLoba: Děkuji za reakci, jsem ráda, že to vedlo k zamyšlení nad tématem.

Hořkosladká. Ten pocit se dokonale přenesl, možná i proto, že jsem něco podobného také zažila:) Moc se mi líbí tenhle vypravěčský styl, funguje i v náznacích (třeba jako bolení za krkem z věčného otáčení), nejlepší je pro mě závěr.

Nepotřebuješ fotografie, když máš tak skvělou tělesnou paměť. Po přečtení jsem nabyl dojmu, že stejně silný dojem bys měla i dokonale slepá. Jsi jím nasáklá. To je krásné. Vůbec jsi to nemusela sekat do odstavců, dobře by se to četlo i kdyby to bylo zapsané do jednoho řádku. Pěkné dílo.

Netušil jsem, že jsi zámecká paní, čokoládová hvězdo! :-)
Takováhle ložnice, kam se stoupá do mezipatra po točitých schodech, je na Českém Šternberku. Kdysi dávno jsem tam měl známou průvodkyni. Měla takové šlechtické jméno Lenka Demartini. A byla z Prahy, kde ten rod opravdu žije už od 16.století! A ta si právě onu ložnici zabrala pro sebe...A moc se podobala bustě Napoleonovy milenky, kterou tam měli. :-)