Mě se moc líbí, žes překročila svůj stín, žes napsala jinou báseň než jsou ty které od Tebe znám. Působí uhlazeněji. A to si tvého provokativního stylu většinou moc cením! Ale tohle je to co se mi líbí, hledání jiných zákoutí vlastní duše. Je to o ztrátě, někoho, zároveň sebe. Jsou v tom náznaky a dost prostoru, aby si do toho čtenář vložil vlastní příběh.
Prima.

Není to asi hezké, ale ta představa neschopnosti rozeznat skutečnost od představy, kterou v tom zaznamenávám, mi asociuje schizofrenii. Ale asi jen moje vnímání není kompatibilní s těmito vyjadřovacími prostředky.

Jinak, ten okamžik v měkkém světle lamp, je mi sám o sobě velice sympatickou představou.

holka.přes.ulici: Děkuji za krásný komentář.

Naprosto mě dostala, jakoby k ní snad existoval i namalovaný obraz! A ta nálada, když pomalu přichází zima, je neskutečně po-zádech-mrazící..

To křupání je obrazný, stejně jako oči nejsou drcený doopravdy, ale když se drtí, tak to křupe :). Moc děkuji!

Úžasná nálada. Melancholie. Jen snad, ten mokrý chodník, když mrzlo křupavě, ale asi solili...

NoName: děkuji

krasny

Nikytu: Moc děkuji. A máš pravdu, určitě by šlo kůži a duši prohodit.

človiček: Děkuji. (A tu vyplivovanou pecku zkusím nebrat osobně :))

U první sloky mi nesedí druhý a třetí řádek. Co třeba... Duše v jednotném čísle místo množného? A možná bych se zapíchla "jen" pod kůži, ale jed vpravila až do duše. To z nás dělá ty dikobrazy... Nevím, na mě osobně by pak ta první sloka zapůsobila o malinko víc.

Jinak se mi celý ten obraz líbí. Přirovnání k dikobrazům - originální, trefné. Kamenných srdcí a ledových královen je už v básních víc než dost. Dikobrazy vidím jen u tebe. :-)

Díky podobným básním začínám oslavovat člověka,ženu víc jako kolektivní flujdum intelektu bez nutkavého pocitu,že musím mít tu nejkrásnější třešeň na konci větve pro sebe.Mám zodpovědný pocit za vyplivované pecky na zemi. V nenaplnění spatřuji vyšší možnosti obdarování od Vás- žen anonymních dárkyň.Děkuji

človiček: Není zač, človíčku, já děkuji za návštěvu i milý komentář.

Spousta autorů je chyceno v pavučině virtuálního štěstí.Jde o iluzorní past.Dávku morfia si nadělujeme sdílením a komunikací.Abstinenční stavy vyvolává dlouhodobá absence červeného čtverečku v ukazateli zpráv.Vykreslujeme si tu neznámé rysy cizích duší a tys nám to dala pěkně sežrat svou básní.Dobrej šťouch.Dík

Wrfgr ol fr ubqvy uvag f qrfvsebinpvz xzvprz, :D.

A|B|C|D|E|F|G|H|I| J| K|L|M
--------------------------------
N|O|P|Q|R|S|T|U|V|W|X|Y|Z

Pozor, spoiler:
Ještě by se hodil hint s dešifrovacím klíčem, :D.

loner: Děkuji, zase jsem se dověděla něco nového :).

Takova pichlava proxemika ... hezke

Ginnare: Děkuji, vytahuješ na světlo moje staré hříšky :).

v téhle jsem se tedy našla... lépe bych to vyjádřit nedovedla...
nutíš mě k zamyšlení a to občas příjemné není... :-)
ta poslední sloka... au... dloubla mě do žeber

eliscatko: To je asi přesně ono, jak by to mělo působit, pokud bych do toho jako autor měla co mluvit - ale po pravdě nemám, je to na každém čtenáři :).