![]() |
komentáře k dílům uživatele :
Za tento článek moc děkuji,do svých bot jsem se pro jistotu zakoval,aby nešly vyzout.Trpím,tahám nohy(vztah) za sebou .Odstranit nýty a vyzout se je spjato s bolestí větší,možná než boty samotné.Z brnění hrozí amputace a otrava už započala.Díky za palici a sekáč.
Být pouští,co má jen suché houští,tak z kapky tvého potu vyrostla by orchidej.Sice fata morgana,za mne napříč iluzím máš jen samý nej.
A pak už hledáme ta místa,znova a znova,aby jsme dospěly k poznání,že samy jsme tím místem a trmácely jsme se za lačností jenž pramenila v nás.
*bychom. hezká báseň.
Děkuji za radost, kterou čtení nepřináší každý den. Okouzlující. Je dobře, že si nevykecala všechno, co na druhé straně je. Byl by tam pak nával a tím by se druhá strana přidala ke straně Malé ;-)
...do dopisů a ty si pak na pokračování nechat posílat...
Budu si to číst před spaním, snad na mně ulpí něco málo z toho množství motýlích křídel :-)
Budu si to číst před spaním, snad na mně ulpí něco málo z toho množství motýlích křídel :-)
Yasmin: Trochublázen: Gaia77: Immotyob: Dickens: Děkuju všem ! :)))
Pravda vítězí: Jsoucno: Jolly: Immotyob: Hanulka: Amelie M.: Všem Vám moc děkuji, jsem ráda, že se líbí :)
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 1» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» narozeniny
Caracol [18], nina [17], Dzany [17], GULI [15], RashaNaamah [14], Jakar [13], Nokturna [10], funebráci [9], utajená [1], baldcock [1], kuballist [1]» řekli o sobě
zamilovana do nezamilovane doby řekla o Rozárka :Bylo nebylo.. a jednou přeci jen bylo.. a vůbec nikomu nepřišlo důležité, jak je to daleko /jako to obvykle v pohádkách bývá/... viděly se, poznaly se.... a minimálně jedna nikdy nezapomene na slečnu, která si na jejích kolenou četla deník....protože když ji obejmeš, zahrně tě nekonečnou důvěrou tak, že zapomeneš... jaký by to mohlo být, kdyby.... někdy prostě "kdyby" neexistuje.. a pohádky v našich srdcích mají neuzavřené konce, za které na oplátku dáváme a dostáváme naději na "příště"... jsem strašně ráda, že jsem tě mohla poznat... a doufám, že se ještě někdy uvidíme :)


