přidáno 02.08.2018
hodnoceno 6
čteno 1115(18)
posláno 0
Uvolni se a vypni mysl,
Nikdy nevíš, co můžeš najít na druhé straně.

Sto tisíc motýlů,
Létajících v oranžové obloze nad mou hlavou.
Toulám se sama jako mrak,
Lítám vysoko nad zemí s letadly.
Slyším zvuk kolibříků,
Nejsladší zvuk, co jsem kdy slyšela


Cítím se jako sáček
Točím se okolo ale pomalu letím,
někam hodně daleko.
Vodopády uvnitř mých očí.
Jsem na druhé straně, zdá se mi to?
Držím se delfíní ploutve,
Pomáhá mi plavat, tam kam já nemůžu


Uvolni se a vypni mysl.
Nikdy nevíš, co můžeš najít na druhé straně.




Jdu po drátěném laně,
Tabletky jedu padají do ohně....zhypnotizována
Eufórie přijde brzy


Vypni světla, nech naplnit místnost odpověďmi

Sto tisíc motýlů,


Všechny ty věci, díky nimž se cítíš líp,
Měly by jsme je všechny vypsat a poskládat do
dopisů

.
.
.
přidáno 03.08.2018 - 11:31
*bychom. hezká báseň.
přidáno 03.08.2018 - 09:44
Děkuji za radost, kterou čtení nepřináší každý den. Okouzlující. Je dobře, že si nevykecala všechno, co na druhé straně je. Byl by tam pak nával a tím by se druhá strana přidala ke straně Malé ;-)
přidáno 02.08.2018 - 17:19
Príma počtení.
přidáno 02.08.2018 - 15:12
...do dopisů a ty si pak na pokračování nechat posílat...
Budu si to číst před spaním, snad na mně ulpí něco málo z toho množství motýlích křídel :-)
přidáno 02.08.2018 - 12:02
Snové
přidáno 02.08.2018 - 10:39
zaujalo, diky

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Sto tisíc motýlů ztraceno v myšlenkách : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů | podobná díla

Následující dílo autora : neKonecno
Předchozí dílo autora : Srdcem

» narozeniny
Vladan [13], marinka [9], Gabriela Malá [1]
» řekli o sobě
zamilovana do nezamilovane doby řekla o Rozárka :
Bylo nebylo.. a jednou přeci jen bylo.. a vůbec nikomu nepřišlo důležité, jak je to daleko /jako to obvykle v pohádkách bývá/... viděly se, poznaly se.... a minimálně jedna nikdy nezapomene na slečnu, která si na jejích kolenou četla deník....protože když ji obejmeš, zahrně tě nekonečnou důvěrou tak, že zapomeneš... jaký by to mohlo být, kdyby.... někdy prostě "kdyby" neexistuje.. a pohádky v našich srdcích mají neuzavřené konce, za které na oplátku dáváme a dostáváme naději na "příště"... jsem strašně ráda, že jsem tě mohla poznat... a doufám, že se ještě někdy uvidíme :)
TOPlist

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C

© 2007 - 2025 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming