Píši "většinou", ne každá mladá žena.

Jiří Stratil: ó pardon, na základě čeho tato zcela nelogická a velmi pobuřující myšlenka? jakože žena bez manžela a dítěte je ztracená nemohoucí existence neschopná prožívání a užívání? a stará žena pak svou identitu nachází kde? ba ne, považuj prosím za řečnické otázky, nekažme kouzlo básně...

nezapomínej.. jen buď.. nakonec i to všechno "zvláštní" zůstane krásné..

Jen v polštářích je odpověď na vše...
"Růžánky" moc hezký slovo :)

Mladá žena nachází většinou svou identitu v manželství a mateřství.

Meluzina: :) kym chci byt me moc nezajima ... je to budoucí cas a desne “in” (-:

Náročné úkoly jako odpovědi na otázku: Kdo jsem?, je dobré si rozkouskovat. Lépe se hodnotíme v relativitě situací .Ještě lepší je více než "Kdo jsem" uvažovat nad tím "Kým chci být". To je děsně "in", páč to zavání "osobním růstem"...

Jsi Iluze přeci promítnutá skrze myšlenky na plátno života.

ou, bolí... ale krásně popsaný... cítím až v morku kostí...

úzkosti! ach úzkosti! ustup! dej prostor objetí... :-*

Hezká, smutná.. "kolik jen slov o lásce není třeba vyslovit" - tohle je nejvíc..

...říkám tomu záchytný bod, hezká pocitovka...

taky bych šel v dešti na procházku :)

podzimní melancholie plná otázek...
mám Tě ráda :-)

ano :)

Nechtěla jsem psát jen pouhé "líbí se mi", ale co jiného napsat, takhle báseň si nezaslouží komentáře, na to je moc krásná.

cca 4500 viditelných pouhým okem :P
Ještě, že za nimi jsou spousty, které nevidíme.
Jo je to dobrá miniatura.

Vážně krásný. Takový jemný. Taky bych chtěl umět tak psát. Moje je proti tomu, jak když něco hulákám a mlátím u toho do bubnu.

Krásná.

To Rozcestí bez cest mi připomnělo, že se říká, že svoboda je pro odvážné. Nevím, jestli to platí i tady. Kažopádně tou básní procházíme asi občas všichni. A provokuje některé myšlenky, aby se probraly ze spánku.