Teď je to bezva.

Trochublázen: Neu: Hanulka: Vůbec by mě nenapadlo, že by to tímhle mohlo být horší, já to mám takhle ráda. Ale měním! Děkuji za zpětnou vazbu. :) *

iluze : líbí se mi, také trochu problém mám s tím zarovnáním, jinak ok. Díky.

Pekne, rozumim ti. To odsazeni vpravo je za me tez zbytecne.

Moc pěkné! Jen to zarovnání vpravo nikdy nepochopím. Nic se tak nedá přečíst

No jo, tobě se to dobře čte, máš to tu pro sebe. Ale tím, že to tu zveřejníš, dáváš to právě těm ostatním k přečtení - a tvá práce je z poloviny zmařena tím, že se to špatně čte. Kdyby to byl nějaký blábol, tak žádná škoda, ale takhle přicházíš o čtenáře.

Morfeus: No.. mam to tady kvuli sobe, ne kvuli ostatnim, coz? Takze to, co ti prijde desive? Whatever :) ja motýly miluju, jako dite, me deda bral na výstavy .. a kdyz zemrel, zacal k nam litat motýl. Takze k tomu takto. Proto to dite s motylem, na levém oku.

pedvo: Nechci to psat s diakritikou, na pocitaci nejsem, nepracuju, ani nemam :) a asi se mi to dobre cte i s carkama, nebo bez nich. :)

Ano, ta úprava a ty chyby jsou děsný. Mne se mi rozum :) Teď odbočím, ale ta fotka v profilu je pro mne děsivá. Motýl na levým oku dítěte? Tady něco nehraje :(

Takhle se to nedá pořádně přečíst. Jaké doplňování? Prostě celé opsat, nejlépe na počítači, aby tam ta diakritika byla. Vždyť to vypadá (a možná právem), že si své práce nevážíš. A přitom jinak je to docela dobré. Ahoj.

Stejná frekvence je magie, souhlas. Vše nej k narozkám.

wojta: naopak, mě se líbí jak to je, je tam určitá existencionálnost...jako být či nebýt, obsahově to otvírá mnoho obrazů, krátké ale má to otevřené dveře k mnoha úvahám, jasně každý to může vidět jinak a je fajn že to tak je. No a takto to vidím zase já...zvládla- mládla těchto otřepaných rýmů je dost všude ale tady mi kupodivu zas tak nevadí, hm, divné.)

taky mě napadlo zda je existence jen pouhé bytí, nebo je základem našeho nitra. no, nic konec keců.) prostě tento text není prázdný a o to jde.

a já si zase říkám jaký by byl svět bez lidí .) jaké by to bylo kdyby jednoho dne jsem se probudila a nikde nikdo, vše by bylo jiné ale přesto stejné, přežila bych? ale první otázka by byla , proč já? Proč jsem zůstala. ) asi jsem dnes dost pila

Otázka nakonec.

wojta: nesnažila jsem se to psát tak, ať je to čtivé pro ostatní, psala jsem to tak, co se v určitou chvíli odehrávalo a paradoxně, z toho vznikl “malý boj o verš”. Když se u mě podíváš, nepíšu poezii, ani mě nijak nebaví, kdybych to dělat měla / nebo když ji čtu. Takže proto jen takhle :) Nicméně s Tebou souhlasím, že je to takové “laciné”, věřím, že by se to dalo uchopit jinak, ale jak píšu nahoře… Bylo to aktuální a takhle to vyšlo, tak to měnit nebudu, je to hlavně záznam pro mě samotnou. Každopádně děkuji za komentář! :)

Na každém konci je pozitivní to, že je počátkem nového dění.
Pofňukáváním se pouze dovoláváš povinného soucitu-pózy vlastní i pózy ostatních.

,,Vadí" mi ten ,,malý boj o verš". Zvládla-mládla, hrála. Jednou to přijde, čti-piš, piš-čti. Zkus napsat něco , kde všechna slova začínají stejným písmenem..... .

Přeji,aby zase vyšlo slunce,tak jak má. Lásku můžeme znovu nalézt, většinou je pořád tam,kde byla. Akorát přes ten šedý zákal ji nevidíme.

snad se naděje všechny neztratí a otázky nezůstanou bez odpovědí

Tahle se mi hodně líbí.