Líbí se mi, jen ten závěr ... asi to tak má být :)

Když to čtu nemá to na mě žádnej vliv. Nic se neděje - nepůsobí... Ale je to jen subjektivní pohled, takže na někoho jinýho zase může :)

Pěkná :-)

Vážné zamyšlení... Citlivě podané , ale dal bych to do úvah ;)

Nádhera! Není co dodat...

je dost dobrá...a sálat svědomí...jaj, to mě dostalo...a taky poslední část

nádherná ,-), poslední věta bomba !

přesně tak, je to také o tom, co kdo zažívá, můžu říct, že tahle je pro mě jedna z nej, co tady je a to si myslim, jsem jich nepřečetla málo ,-)

moc se mi líbí, a to o to víc, že znám situaci.:( MTR

tím ale nechci nijak snižovat Tvůj boj, nebo ho zpochybňovat

jen si myslím že často se tento problém přeceňuje
zdá se, že člověk beze strachů je ten ideální
a člověk s pár strachy je nenormální

myslím že to je naopak

...ale to už mluvím o něčem jiném

tak ti přeji ať to všechno zvládneš :)
a někdy nám jen třeba chybí člověk, který nám pomůže v tom boji, který nás vyslechne, poradí, nakonec totiž všechno musíme udělat sami ...a vtom je to naše "zdolávání vysokých hor"

děkuji

óóóó ...strach patří k člověku, stejně tak jako třeba láska
každý, myslím že opravdu každý, má z něčeho strach a někdy mu podlehne, je jedno z čeho a bojovat se samozřejmě dá, jen asi vždy rozličnými způsoby a trochu bych polemizoval zda vše se vyřeší když se strachu zbavíme atp.
to je takový jev, jak já soukromě říkám - samospása
iluze, že pokoříme-li jeden náš vrchol na cestě kupředu, už nikdy přece nepřijde žádný jiný, jo, tak to asi NE! - těch 8mi-tisícovek jsou stovky, člověk se učí celý život

důležité je asi z čeho má člověk strach, jestli z pavouků, výšek, uzavřených prostor, nebo z rodičů, partnera, školy, vše má nějakou příčinu a následek
vše se točí v jednom kolotoči návazností, činů nás a jiných lidí, zbavit se strachu z výšek je praktické - nikoli však nezbytně potřebné, zbavit se strachu ze šikany spolužáků zdá se být ideální ale tím se neřeší příčina ale následek

on už vlastně pocit strachu je sám o sobě následek

je to naše odpověď na nějakou tvář světa, která se nám nelíbí
nesouhlasíme s ní, máme s ní problém, nebo prostě jen ji nerozumíme...
zbavovat se třeba strachu z hladových krokodýlů by myslím nebylo vhodné :)

strach má i své praktické a vhodné aspekty, drží nás při životě, určuje nám míru vlastní ceny, nic na tomto světě není jen černé nebo jen bílé, a nic takové nebude jen kvůli nám nebo naší vůli.

to je můj názor a pohled

zajímavé psaní :)

je děsně krásná... zrovna teď mě tak nějak vystihuje:(

poselství pěkné.. ale trošku zdlouhavé a monotóní.

Hluboce upřímné a srozumitelné.

Hezká, spíš úvaha než povídka, ale to vůbec nevadí. Jen bych možná zkusila přidat nějakou situaci - okamžik - aby její monolog byl trochu jasnější. ALe i tak...rozhodně stála za přečtení a za zamyšlení.

Trošinku unavují ty dlouhé souvětí, jinak krásná uvaha...vidím Tě tam, tak jasně a chápu...

je moc pěkná,líbí se mi ;-)

vzala mě......tam někde uprostřed hrudníku..... ale bude líp...

škoda, že lépe neplyne... pak by byla krásná...

Básně moc nehodnotím...ale jelikož přesně vím o čem píšeš a jak to cítíš je to za sto...a nezapomeň...někdo jiný příjde.