...
 29.11.2007
4
1690 (15)
0
Tvá krása se ocitla v nesnázích,
stejně jako tvá křehká duše,
kterou držím ve svých dlaních a snažím se ji nezranit.
Jsi zajatá, spoutaná,
jsi tichý obraz budoucnosti.
Jsi klidná a odevzdaná.
Jsi celá má.
Tvé temné oči znějí prázdnotou,
a přece křičí.
Jsi můj věčný pocit,
že jednou zmizím,
že zčernám,
a upadnu do zapomnění.
Jsi nepoznaný cit,
který teď v srdci mám.
Spíš a nebo sníš?
Jsi moje naděje,
doufám, že mé vyznání jednou uslyšíš.
Ty jsi má svoboda,
když letím.
Ty nejsi pouhá náhoda,
vnímám tě,
cítím tě.
Vím, že existuješ.
Prosím,
neříkej,
že to co bylo,
už není.
Neber mi mou naději,
já v ní věřím,
protože i když ty zmizíš,
ona zůstane….
 12.03.2013 21:46
 Zamila
Pěkná :-)
 29.11.2007 22:09
no a mě se zase líbil nejvíce konec :-) ..ale je to takovy trošku delší na čtení v jednom celku... aspon k večeru. s par odstavcy by se vyjímalo možná lépe :)
 29.11.2007 20:44
mně se nejvíc líbil začátek...a ten konec už mi přišel trochu fádnější:)...dneska holt mám spíš náladu zachraňovat krasavce v nesnázích no:)))
 29.11.2007 17:19
Tvé temné oči znějí prázdnotou,
a přece křičí.

Tohle je moc hezká část. Vrchol díla řekl bych. ^_^ Jinak začátek nebyl tak dobrý, ale napětí se stupňovalo ke konci. Což se mi líbilo...

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.