|
Prostě druhý den, ne jenom, že jsem měla okno jako výkladní skříň, ale v hlavě ještě tisíc permoníku, kde každý bušil svým kladívkem v jiném tempu.
|
|
Přijeli mercedesem s německou poznávací značkou. Pepíčka a Němce, který vůz řídil, doprovázela dvě mladá atraktivní děvčata. Na první pohled bylo jasné, čím se děvčata živí.
|
|
„No, víš,“ ujal se slova Jára, „tady se totiž scházejí úplně jiní lidé. Většinou se sem schovávají slavné osobnosti s milenkami, nebo různé celebrity, ale také hodně lidí ze západu."
|
|
Přijela asi třikrát, a to jenom proto, že potřebovala peníze. Pak odjela na roční stáž do Francie. Mé poslední zprávy jsou, že se tam vdala. A čím se živí, snad ani nechci vědět.“
|
|
Z úvah mě vyrušil arogantní hlas:
„Vy jste tady vedoucí?“
„Jistě,“odpověděla jsem a zvedla hlavu od knihy.
|
|
„Copak? Vy se snad znáte?“
Vedoucí těžce dosedl na židli. Rukama si prohrábl své zrzavé vlasy a velice tiše, s kapitulací v hlase řekl:
„Tak tohle, to děvče zničí.“
|
|
„Tak poslouchej, Mikyho ti nikdy nedám, jasné! A teď odsud zmiz!
A vy děti, okamžitě domů, všichni, hned!“
Vztek a slzy se mísily dohromady.
|
|
Tam trůnila brýlatá, stará snad i panna, pokladní. Byla ošklivá, a ještě hůř se tvářila.
Tak nevím, jestli jsem chtěla zrovna tohle.
|
|
„Jak mám teď odjet? Proč jsem tě potkal? Proč jsem tě nepotkal dřív?“chrlil ze sebe otázky, na které neměl odpověď a tisknul mě k sobě až se mi tajil dech.
|
|
U prvního stolu jsem zkoprněla, plato s šestnácti pivy padalo s rachotem k zemi.
Socha vytesaná z mramoru, se mi nemohla rovnat.
|
|
Současný příběh převedený do bajky
|
|
Úvaha v dialogu. V rozhovoru dvou Bludiček. Zrzavé Ziky a Rudovlasé Loly (v hlavní roli).
*+ vulgání výrazivo se tam taky najde. Omluvte případné chyby, prosím.
O všem a o ničem. Klasicky.
|
|
|
|
Myslím, že jsem se dnes prostě probudila v bídné náladě.
|
|
Severus Snape a jeho pocity po smrti Potterových...
|
|
.
|
|
dozví se každý z nás až na konci... nebo taky ne
|
|
Pár slov, o jediném slově? Láska, stále jen slovo co ukrývá hodně citu, ale zda štěstí či smutku, to už nevím..
|

