....................

Utíká městem pryč. Daleko od nich. Vždyť mu právě řekli, že zemře… A mezi všemi těmi myšlenkami začne vnímat svůj přívěšek na krku. Stříbrný drak sebou hází, jako kdyby chtěl zpřetrhat okovy a uletět. Na to se jich zapomněl zeptat, co ten drak vlastně znamená

Místo, aby padal k zemi, vyrazí z jeho zad křídla a on míří kupředu. Celé jeho tělo je v podivné křeči, která ho natahuje a kroutí. Zdá se, že ho to bolí, ale přesto neochvějně zůstává ve vzduchu. Místo rukou pařáty, dlouhý krk a na něm dračí hlava.

pořád se musíme rozhodovat, na volbě závisí budoucnost...

Daroval jsem za to svůj život a teď už nemám, co nabídnout. Jinak bych s tím utíkal za nějakým snílkem, stejně jako gambler s vejplatou do herny.

Začátek všeho je porazit sám sebe

Dají se sny ovládat za pomoci vůle???

Aneb když je mi smutno... :-(

...prostě ze života...

Dívka, která se dostane do světa krvelačných bestií ;) třeba to tu někoho osloví :D

Byla a doposud je pro mě aktuální. E

aneb, jak jsem si dveře zavřel

Denně 57 600 Kč na účtě, kdo by to řekl:)

moje soutěžní dílo, opravila jsem všechny ty překlepy a chyby a trochu upravila pasáž s novinovým článkem...

je toho moc ....

Mám tvůrčí krizi...zase :-)

Autobiografické dílo. Příběh mě a jeho. Dílo napsané nejdražšímu člověku. Pozn.: je docela dost dlouhé

Nejsem ekolog, pacifista, nezabývám se humanitární činností. A tahle báseň není výtkou nebo nějakým filozofickým zamyšlením... Prostě mě to napadlo ve sprše:-)

.,...

Smutné, mrazivé, skutečné... :(