Vlakovka

Otravim te smichem,
pak psychem a tichem,
budu se te ptat, jestli uz jsem,
tim typem, se kterym chces pod zem,
pojd sem, jestli te nenudi chodit ven,
pohodovy den, hruzny sen,
ktery rano zaplasi milostny sten,
na zadech emblem na brichu blemblem,
nad privetivym drnem, rychleji svetla trnem,
zadnej problem a to navzdy
chtel by kazdy
misto toho mury sebevrazdy
prechazi sem tam
budte opatrni
protoze i kdyz kocka vrni
muze vas seknout
z niceho nic