Ráno se probudím a tyhle věty mě lítají hlavou. Tak jak se mě skládaly tak jsem je napsal.....Není to nějak upravované jak se to skládalo tak to tady je.

Ještě jedna báseň plná protikladů...

Dívka co moji hlavu zamotala... srdce moje daleko zahodila... V duši klid můj rozhodila..Žiju svůj sen už nejsem jen duše letmě nahodílá.... Je to ona ...Je má Milá... ( To srdce z kamene berte s nadhledem) jenom ma za sebou spatny zkusenosti :)

Pocitoffka ... jiné už ani nedávám ....

....

myšlenky

myšlenky

mrtvé či živé

chvíle/zkusil jsem to trochu opravit,ale nevím co je lepší bohužel/

Vlastně nevím, jestli je hotová. Navíc je to v mojí hlavě spíš písnička. Ale nějak mám chuť ji poslat dál...

Z cyklu přesuny z pismáku - srpen 2010, původní anotace: další nitě do klubka

Našemu krátkému a neustále se měnícímu přátelství .. není to se mnou lehké ale je to oboustranné.. a pro ostatní, pocitejte s Tím, ze ona sama je dáááleko hezčí než báseň pro ni (jako vsechny holky pro ktere pisu :D)...

Snad to stojí za přečtení. :)

O pár dní sme spolu prvý rok. ;))

Sladké usmiřování