báseň vydaná v naší ročence :o)
 04.03.2012
4
1262 (13)
0
Ještě chvíli poslouchat ticho - křičí, přesto mlčenlivě našeptává,
zasnít se do ničeho, vypnout, ale přece žít,
vnímat všechno, přece nic,
naslouchat a mlčet víc..

Ještě chvíli pozorovat tmu,
koukat bezesně kol šedých stínů,
zkoumat prázdno, paniku,
jež noci dává chutě snů..

Ještě chvíli se smát, chvíli plakat,
zahltit Svět prázdným snem,
v něm Ticho, Tmu a odolávat době,
kdy Noc přepírá Den..

Ještě chvíli prociťovat chvíle něhy,
rozechvět se, pobudit,
ještě chvíli vnímat kouzla Světa,
usnout - zas se probudit..

Ještě chvíli tady být - ještě chvíli moci chtít..

Ze sbírky: Maminčiny šediny
 09.03.2012 13:04
Tato uvolněnější forma ti sedí víc. Dej si pozor na schéma, opakování je fajn, ale mělo by víc účelné. V tomto případě se motáš v jednom kruhu. I přes otřepané téma mě zaujala tato část "odolává době, kdy Noc přepírá Den" - to už je ten vlastní přínos, o kterém jsem ti psala k první básni.
 08.03.2012 15:49
mně by stačila první sloka a závěr abych to pochopila, ale já jsem trošku minimalista. taky moc nefandím velkým písmenům u slov jako noc, den nebo tma, ale to je tvůj záměr. není to špatné. mlčet víc - výborný obrat:)
 04.03.2012 19:39
Ještě chvíli tady být - ještě chvíli moci chtít.... to se mi líbí :)
 04.03.2012 19:05
 D_P
Tak ty víš že tvoje věci mám v celku rád a co ti na nich chvalim, že? Tak dnes odsunu mě chválu tu uz znáš - prvni věta je sice nádherná ale nez jsem došel na jeji konec umrely moje oči "hladem" - jinak to i ma svou melodii ale hledal jsem ji - asi tak nějak

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.