jedna malinko zmatená

Vánoční vzpomínka ze Šumavy

...protože taky miluju starej černošskej jazz...

Drobné ohlednutí zpět. E

Pro toho, co přijde, aby zas mohl odejít...

Tak nad sklenkou vodky přemítám, kam se chci vlastně jednou dobrat...

pozoruji se dál ...

.

Není povedená a hádám, že kritika (pokuď nějaká bude), bude velmi ostrá, není to povedená báseň, ale dávám ji sem z jiného důvodu....

Žádní zelení cizopasníci,spíš pohádkový útvar, který nic neřeší, možná se přetvařuje díky metaforám...Kdyby jste se chtěli zasnít, vstupte :-).

Věnováno všem mým „Ex“,a všem těm,které nikdy nedovolili,abych jejich „Ex“ kdy stal. Vůbec první báseň co sem kdy napsal - někdy v sedmé nebo osmé třídě zák. školy.

opakuji téma, asi proto, že mou fantazii zatím ještě nikdo nepokořil ,-) ... zase cítím, jak žiju !

jedna ztracená, z pozdního léta...

*

30.10.2008 ... dnes ráno v metru jsem si něco uvědomila ...