|
jedna malinko zmatená
 30.06.2008 4 918(18) 0 |
Nevím, kde jsem
a kdo je se mnou
cítím jen záblesky
čehosi nepopsatelného.
/zvláštní/
Čokoláda s vanilkou a višní
smíchaly se v jednu chuť
hvězdné body slité v lince
tančí v oranžovomodré agonii.
/po koberci/
Ruce s jedním prstem navíc
hledají jehlu v kupce sena
zabodávající se do prstu
jako ostrá břitva.
/nečekaně/
Úder pěsti do prázdna
prosvištěl mi kolem hlavy
bez jakéhokoli cíle
jen tak náhodou.
/beze strachu/
Vzduchoprázdno náhle protnul
závan vonných tyčinek
směs tabáku a opia
otupila vše, co mohla.
/kromě srdečního svalu/
Dva kroky dopředu
pak jeden zpět.
a kdo je se mnou
cítím jen záblesky
čehosi nepopsatelného.
/zvláštní/
Čokoláda s vanilkou a višní
smíchaly se v jednu chuť
hvězdné body slité v lince
tančí v oranžovomodré agonii.
/po koberci/
Ruce s jedním prstem navíc
hledají jehlu v kupce sena
zabodávající se do prstu
jako ostrá břitva.
/nečekaně/
Úder pěsti do prázdna
prosvištěl mi kolem hlavy
bez jakéhokoli cíle
jen tak náhodou.
/beze strachu/
Vzduchoprázdno náhle protnul
závan vonných tyčinek
směs tabáku a opia
otupila vše, co mohla.
/kromě srdečního svalu/
Dva kroky dopředu
pak jeden zpět.
02.07.2008 - 20:55řekla bych, že méně je někdy více....ale na druhou stranu...tohle k agonii patří...;)
01.07.2008 - 22:17zastepovala jsi to krásně...do rytmu:)...ale jeden krok zpět stačí....teď už jenom velím...vpřeeeed;)
30.06.2008 - 20:26ta první sloka mi tam tak úplně nesedí... s nad je moc "obyčejná"... dále už se navozuje pocit tajemné noci, snad čímsi omámené... a to je fajn... :)
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Bezejmenná agonie : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Srdce proti mysli
Předchozí dílo autora : Vlak do stanice Láska
