|
|
Brnem zní hlas můj s ozvěnou,
když sama kráčím k Petrovu.
Město probouzí se s noční tmou
Tohle já opustit nemohu!
Hantecem si prozpěvují ptáci
i ti co maj už dávno spát
Nad městem visí cirkusáci
Nauč mě,Brno sobě se smát!
Pak spolu zajdem k nádraží
A dáme párek se šupem
Na chvilku odložíme závaží
Svou pýchu k zemi zadupem.
Když potom probudíš se s kocovinou
A ráno ti voči těžce zalepí
Budeš vědět že vzpomínky nepominou
Až světla velkoměst tě oslepí!
když sama kráčím k Petrovu.
Město probouzí se s noční tmou
Tohle já opustit nemohu!
Hantecem si prozpěvují ptáci
i ti co maj už dávno spát
Nad městem visí cirkusáci
Nauč mě,Brno sobě se smát!
Pak spolu zajdem k nádraží
A dáme párek se šupem
Na chvilku odložíme závaží
Svou pýchu k zemi zadupem.
Když potom probudíš se s kocovinou
A ráno ti voči těžce zalepí
Budeš vědět že vzpomínky nepominou
Až světla velkoměst tě oslepí!
Jooo, tahle je výborná.:o) Skvěle mi sedla, i když bych to klidně snesla bez těch tučných slov, ale chápu, proč jsi je zvýraznila. Hezky z ní dýchá ta láska k městu.:o)
vždyť to porád říkám, že brno to je jen náš ráj, kde si stíny s lidmi hraj:)
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Vyznání : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Improvizace na nedané téma!
Předchozí dílo autora : Přípitek na žár srdce a chlad těla.
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 0» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» řekli o sobě
kmotrov řekl o GULI :Kdyby byl GULI můj soused, chodili bychom na terasu na točený, v odpařujícím se večeru četli svoje básničky a dohadovali se o Bohu-Nebohu. Bylo by to docela fajn.

