věnováno dlouholeté kamarádce BM, která umírá na rakovinu

/bezútěšně/

aneb absence lásky k sobě, červen 2005, 3:40 hod ráno

lepší si kávu dát než řešit to co sebevrah

Jedná se o mou retrospektivní (od nejnovějších po nejstarší texty uspořádanou) kolekci, kde se snažím zachytit většinu svých do určité míry hodnotných haiku. Po tomto souboru bude následovat ještě 2. část, kde dojdu až na úplný začátek v roce 2012. Myslím, že podobné soubory naskytnou zajímavý prostor k přemítání o genezi stylu. Kdybych to měl shrnout, zhodnotil bych to auto-citátem: Tak dlouho jsem měnil haiku, až nakonec změnilo haiku mě.

Kapelní výpadek mozku. Když budu mít štěstí a dostane se mi nahrávka do ruky (myslím ta první, ta kterou jsem zpíval já) tak vám dám poslechnout, co jsme schopni vyplodit při dlouhých zimních zkouškách.

Tato báseň se dnes objevila v mé mysli. Netuším jak, ale cítím, jako by měnila význam z minuty na minutu.

přání je silný partner... já jej mám..

...konečně veselá tvorba...

Moc jsme pili. Alkohol nás držel v jakémsi stavu nevědomí a nepřipouštění si té hrůzy.

odehrává se to v Beskydech.Cashka:krabičky,které se hledají pomocí GPS,jsou v nich schované různé předměty.

Následující příběh je smyšlený a neodpovídá žádné skutečné události! Zdá se, že má fantazie je čím dál bujnější a snad i jazykové prostředky lepší - prosím kritiku :)