14.10.2015
5
po kamenech
stružky se valí
udávají směr
darmošlapům

po jazyku
mlha se valí
jedny slova
zahalily svět

a když se ztratí
vděční za vůni dýmu
hořící pneumatiky
aspoň něco v té pustině

skučí flašinet v srdci
nad osudem skuhrá
pytel žab na zádech čápa
mládí v tašce na kolečkách

raději se tedy věnujte snům
k jejichž splnění nepotřebujete peníze
 18.10.2015 12:37
"mládí v tašce na kolečkách" wau ;)
 18.10.2015 03:09
To nejsou stružky ale tsunami. Čest těm s nadhledem a s vůlí nepohlednout "mašinérii iluminátů".. :-) (a ti co podlehli se už z pytle nevyškrábou)
 16.10.2015 15:03
:-)
 14.10.2015 21:00
někdy jsi nesnesitelnej zjev plnej sarkasmu, ale jindy tě docela chápu a děláš čest svému jménu svým filozofováním, které má hlavu a patu a hlavně mě občas dostaneš tím, že nacházím v tvých básničkách cit a zvláštní moudrost, asi budeš fajn týpek co se umí koukat kolem sebe, má něco za sebou, ale je trochu skeptik a hodně nad věcí a nebo to tak děláš, tohle je fajn
 14.10.2015 13:04
tak jsem si nostalgicky zavzpomínal na sousedy, co topili pneumatikami. Dýchat se to nedalo, mimochodem. ;-)

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.