štěstí je jen muška zlatá...

Sbírka rozkládaná postapoezie. Vznikla při psani fanfikce příběhu Last of Us.

Není vhodná pro milovníky krátkých textů :)

nevím

Nic moc. Vyložte si to jak chcete.

Jedna ze šuplíku.

Napsala jsem tuto báseň jako reakci na knihu BYT. Snažím se v ní zachytit myšlenku, že každý žije svůj svět paralelně vedle druhých. V naší moci je nahlédnout do světa druhých a zkoušet v něm číst. Možná nám i pán toho světa bude dělat průvodce. Přesto však nikdy nepochopíme základ tohoto světa. Ráda poukazuji na ty detaily v metafoře. Neuslyšíme řeky a nepochopíme proč se tak kroutí a proč voda v nich je prutká. Nepoznáme její koloběh. Taky nepoznáme lesy, louky a neokusíme ostrost skal.

Když se nudím ve vlaku....

Vrátit to ..

Tak si dáme zase jeden rispet o přelétavám milenci, což není právě vzácný jev v životě mnohých děvčat.