 28.12.2014 6 1337(20) 0 |
Neschopen spočinout
upadnout do sladkého snění
vzhlížím ke hvězdám
tak vzdáleným
Tváře rudnou mrazem
oči se zalévají slanou řekou
a rty se chvějou
při myšlence na tebe
Zase jsi nepřišla
mé srdce neuklidnila
a nechala jsi ho zmítat
na moři rozbouřeném
V emocích se zmítám
a hledím přes oponu divadla
divadla
Jenž se životem nazývá
A já zklamal
Zklamal jako herec
co zapomněl text
který se v mysli ubytoval
A tak utíkám
Utíkám do neznáma
a za zkázou se ženu
bez duše
kterou jsi mi vzala
a na konec duhy schovala
upadnout do sladkého snění
vzhlížím ke hvězdám
tak vzdáleným
Tváře rudnou mrazem
oči se zalévají slanou řekou
a rty se chvějou
při myšlence na tebe
Zase jsi nepřišla
mé srdce neuklidnila
a nechala jsi ho zmítat
na moři rozbouřeném
V emocích se zmítám
a hledím přes oponu divadla
divadla
Jenž se životem nazývá
A já zklamal
Zklamal jako herec
co zapomněl text
který se v mysli ubytoval
A tak utíkám
Utíkám do neznáma
a za zkázou se ženu
bez duše
kterou jsi mi vzala
a na konec duhy schovala
Ze sbírky: smutek přichází
28.12.2014 - 22:32docela hezké.. líbí se mi některá přirovnání.. jen by to chtělo lehce doladit gramatiku ;)
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Zlodějka Štěstí : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Haiku jara?
Předchozí dílo autora : Lampion
