pořád nemám ráda památkáře, ale teď nejsme pod vlivem petra váši.
přidáno 06.10.2014
hodnoceno 5
čteno 1102(15)
posláno 0
sbírá pošlapané kytky z chodníků
sbírá neviny co
zabíjí hroty špendlíků
na nástěnce národního muzea
a škrábanci na zábradlí
které chybí metru

v děravém svetru
a kůrkou chleba v ruce
dívá se shora
na rudé střechy

v kapse pixličku od sirek
v ní blechy
v nich
všechna slova světa
všechny koleje
hlavního nádraží

omlouvat existenci
se nesnaží
nemá toho třeba

jen v ruce
kůrku chleba
v kapse
krabičku blech

jde po krajnici dál
ho nech
přidáno 19.11.2014 - 18:59
casa.de.locos: Aha. Děkuji za vysvětlení.
přidáno 19.11.2014 - 18:58
Singularis: narážka na jinou mou báseň (krabičkový chrám), myšlenka je přibližně stejná, akorát tady je vyjádřena nezávisle na básnickém /eh, dá se tomu tak říkat?/ stylu petra váši. který jsem měla u té první zaseklý v hlavě.
přidáno 19.11.2014 - 18:54
Opravdu zamlžená, památkáře se mi v tom nedaří poznat.
přidáno 07.10.2014 - 17:44
Timothy A. Postovit
Krásná a moc silná !
přidáno 07.10.2014 - 13:25
Tohle je prostě výborný! Kéž bych uměl takhle vidět :-)

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
portrét od rembrandta : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů | podobná díla

Následující dílo autora : epilog
Předchozí dílo autora : Variace v růžové

» narozeniny
elisha [17], UlrichovaTereza [10]
» řekli o sobě
shane řekl o Severka :
Má šťastná hvězdička, která mne svými krásnými básněmi inspirovala k mnohým hříškům. Díky úspěšnému starosvatění naší skvělé kámošky a básnířky prostějanka se známe ještě z dob, kdy nám bylo oběma krásných sedmnáct / jí jednou, mně hned třikrát!/. To je věk, kdy se člověk rád nadchne pro všechno krásné, ještě neumí skrývat své pravé city a nemá daleko pro velká slova! A když pak narazí na někoho podobného, je to paráda a skvělý odvaz! Milá Lenko! I já si vážím Tvého upřímného přátelství, které, jak se zdá, přežilo i zkoušku dospělosti, o čemž svědčí i to, že jsem jedním z VIP, kterým jsi tu postavila pomníček z milých slůvek. Je pravdou, že jsme se už dlouho nikde nepotkali a třeba ani ještě dlouho nepotkáme, ale když je mi smutno, kouknu na nebe a vzpomenu si, že jedna hvězdička tam kdysi svítila jen pro mne, že mne někdo zval svým milým sluníčkem a otvíral mi srdce dokořán, aniž by mne znal jinak než z těchto stránek. Bylo moc milé si číst podobné věci i kdyby to byl jen milosrdný klam...;oX
TOPlist

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C

Wprices.com

Životní náklady - Všechny ceny na jednom místě

© 2007 - 2025 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming