|
pořád nemám ráda památkáře, ale teď nejsme pod vlivem petra váši.
|
sbírá pošlapané kytky z chodníků
sbírá neviny co
zabíjí hroty špendlíků
na nástěnce národního muzea
a škrábanci na zábradlí
které chybí metru
v děravém svetru
a kůrkou chleba v ruce
dívá se shora
na rudé střechy
v kapse pixličku od sirek
v ní blechy
v nich
všechna slova světa
všechny koleje
hlavního nádraží
omlouvat existenci
se nesnaží
nemá toho třeba
jen v ruce
kůrku chleba
v kapse
krabičku blech
jde po krajnici dál
ho nech
sbírá neviny co
zabíjí hroty špendlíků
na nástěnce národního muzea
a škrábanci na zábradlí
které chybí metru
v děravém svetru
a kůrkou chleba v ruce
dívá se shora
na rudé střechy
v kapse pixličku od sirek
v ní blechy
v nich
všechna slova světa
všechny koleje
hlavního nádraží
omlouvat existenci
se nesnaží
nemá toho třeba
jen v ruce
kůrku chleba
v kapse
krabičku blech
jde po krajnici dál
ho nech
19.11.2014 18:58
Singularis: narážka na jinou mou báseň (krabičkový chrám), myšlenka je přibližně stejná, akorát tady je vyjádřena nezávisle na básnickém /eh, dá se tomu tak říkat?/ stylu petra váši. který jsem měla u té první zaseklý v hlavě.
07.10.2014 17:44
Timothy A. Postovit
Krásná a moc silná !
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.