vanovaso: Díky. Jsem ráda, že jí rozumíš... napsala jsi to moc krásně.

vanovaso: Proč by nás skupiny měly rozdělovat? Maximálně tak ne víc, než dělení na básně smutné, veselé, o lásce apod... To, jestli se chceme od ostatních oddělovat, nebo naopak směřovat k propojování, je jen naše rozhodnutí, každého z nás... Já se nechci oddělovat - chci jen být sama sebou a vážit si ostatních takových, jací jsou.

DDD: Souhlasím s Tebou, že by nás měla spojovat láska ke kráse slova - a za mě i radost ze psaní. Ale mě nic od ostatních nedělí... čtu pořád všechno, komentuju pořád stejně a jsou mi blízcí pořád stejní lidé (a jejich díla), i když mají třeba úplně opačné názory než já... Skupinu jsem založila jen jako pokus... jako reakci na tlaky, které se tu objevily. Já nechci nic víc, než být sama sebou - a psát i komentovat tak, jak to cítím. Ostatní ať si dělají, co vyhovuje jim. Ohledně komentářů: vyžádanou míru kritiky tu přece už dávno určují "smajlíci", ne? Ti by se, podle mě, měli respektovat, když už tu jsou... (Ale zrovna Ty píšeš tak krásné a laskavé komentáře... určitě se nijak neomezuj, ty ne...) Já skupiny beru jen jako pokus o jakousi "katalogizaci" - když budu chtít poznat, co je typické pro jednotlivé autory, podívám se do "Créme de la créme", když budu mít "chuť" na erotiku, tak do "Psanci donaha" apod. - a "Srdce nesoudí..." je tu právě jenom proto, aby mezi námi žádné dělící čáry nebyly a každý mohl být sám sebou.

Hustýýýýýýýýý... :-I

vanovaso: Samozřejmě... :-) ... hlavně v sobě. V básni je to hezké :-)

Orionka: Díky za odkaz... zajímavá úvaha, zajímavá diskuse... A vidím, že je to tu věčné téma :-D . Neviděla bych to tak vyhroceně. Každý jsme jedinečný - a každý si tedy podle své libosti namíchejme svůj vlastní koktejl z rozumu i emocí, a klidně ještě i ze spousty dalších věcí... jsou tu i další věci, které přesahují i hlavu, i srdce.

Krásné, barevné... slyším hudbu - a i ta je nepopsatelně krásná.

vanovaso: Moc hezké... plné naděje a léta. Úplně živě vidím ty vážky... :-)

Tak jedna "kritika", jo? ;-) Ten konec by se měl změnit na: "a čistotu vody co naše srdce omývá a nikdy neodtéká" :-) (To bych Ti moc přála... :-) )

Lenčo, a viděla jsi film "Ona" ("Her", USA, 2013)? Je moc zajímavý: o lásce, která přesahuje osobní rovinu a rovinu těla... velmi hluboký film v šatičkách laskavě - humorného romantického sci-fi.

Lenča: Lenčo... já bych to taky moc chtěla umět. Vlastně jsem to úplně naplno dokázala cítit zatím jen u jednoho jediného člověka, kterého jsem moc milovala. Ale všechno začíná od nějakého "poprvé"... :-)

štiler: Děkuju Ti za tak krásný komentář... tohle je jazyk, kterému já rozumím: a vystihl jsi to skvěle.

Lenora: Díky... :)

Lenča: Těším se... :)

Amelie M.: Děkuju Ti za hezký příklad laskavé kritiky - moc se mi tenhle způsob líbí :)

Zamila: Ne všichni jsme tu profesionální spisovatelé a kritici... Jsme tu i takoví, kteří nepíšeme "dobře" - ale "jen" rádi. I to má svoji cenu... minimálně pro toho, kdo rád píše, ale leckdy i pro někoho jiného. Každý čtenář se jistě rychle sám zorientuje v tom, kteří autoři mu stojí za čtení, a kteří ne - a není nic přirozenějšího, než to, co se mi nelíbí, prostě nečíst. Děláme to tak všichni - tady, i v knihkupectví. (Teda kromě literárních kritiků, samozřejmě... :-) ).

To se mi líbí :-) ... hezký námět, který by vydal klidně i na román :-) . Máš čistou, dětskou duši, která vidí věci jinak než většina dospělých. Mohla bys psát hezké věci pro děti :-).

Severak: "Co lepší a co horší je? Beton, lanýži, pomyje?"... LOL :-D ... výstižné :-)

Zamila: Já vím, žes to tak nemyslela - to jsem tak myslela já :-D . Fakt se programově snažím nemyslet... čím jsem starší, tím líp mi to jde - ale ještě je hodně co zlepšovat :-) .
A já vím, že píšeš od srdce... líbí se mi to a moc Ti přeju, aby se Tvoje sny naplnily. Já mám zas jiné sny... idealistické vize lepšího světa s lepšími vztahy mezi lidmi. Můj kamínek do skládanky je i pokus o tuto skupinu, mj. ... :-)