...
Z perníkových úst
padají drobky medové
prsty jak vážky duhové
odmítají půst

cítím vůni léta

a čistotu vody
co naše srdce omývá
chtěla bych říct
však jen pomyslet se bojím:

co nikdy neodtéká..

Ze sbírky: Čokoláda
 24.01.2015 09:12
Zamila: ok, díky za názor...
 23.01.2015 22:02
 Zamila
vanovaso: No, na mě je to už hodně volný styl poezie ... A "medové" - "duhové" se mi tam trochu mlátí, no. Ale to jsem prostě celá já :-D
 23.01.2015 12:25
Zamila: díky,to je milé hodnocení, ale klidně mi to nandej, třeba mi to pro příště něco dá, ale nejspíš budu stejně psát jen tak jak to cítím, ... vážně mě zajímá, co bys ty k formě napsala...
 23.01.2015 10:18
 Zamila
Chápu, že komentáře o formě asi nemáš vyžádané, tak jen napíšu, že obraz zanechaný po dočtení je fajn :-)
 19.01.2015 14:07
Jiří Turner: asi tak , většinou se básně nevysvětlují, ale tady se trochu pokusím, první část kdy drobky padají - je jakoby samostná, prostě sladká ústa, medová vyznání, a druhá je o prstech, které se dotýkají jako vážky -odmítajíc půst- nechtějí přestat....stačí? , děkuji za komentář a zastavení...
 19.01.2015 14:03
Lenča: díky...
 19.01.2015 13:25
Ta báseň má hezkou atmosféru. Chápu, že tento způsob vyjádření se nemusí řídit nějakými přísnými logickými pravidly, ale přesto nechápu, jak může( i obrazně a personifikovaně) něco padat, jako když vážka něco odmítá. Dokážu si padání představit různými příměry, ale nedokážu si představit padání jako odmítání.
 19.01.2015 12:28
Krásná :)
 19.01.2015 11:02
Yana:díky za komentář i přání, ale nerozumím tomu zklamání, z čeho? jako uAilin, prostě se přestat bát? jj, učím se to..
 19.01.2015 10:51
tahle báseň mi "zachutnala", vnímám to sladké období a z celého srdce ti ho přeji, ten závěr mě malinko zklamal, ale jen svým obsahem
 19.01.2015 08:13
Ailin: asi máš pravdu , vlastně by to mohlo všechno naopak oslabit, ale člověk tak trochu má v sobě zakódované obavy, a někdy tak zbytečné, že si nevychutná tu chvíli chvil... jo, báseň nechám, nebyla by už moje... ale na sobě musím stále pracovat... díky
 19.01.2015 07:55
vanovaso: Samozřejmě... :-) ... hlavně v sobě. V básni je to hezké :-)
 19.01.2015 07:04
Ailin: diky...to myslíš vynechat tu obavu,že se to může ztratit?
 18.01.2015 21:27
vanovaso: Moc hezké... plné naděje a léta. Úplně živě vidím ty vážky... :-)
 18.01.2015 21:25
Tak jedna "kritika", jo? ;-) Ten konec by se měl změnit na: "a čistotu vody co naše srdce omývá a nikdy neodtéká" :-) (To bych Ti moc přála... :-) )
 18.01.2015 20:43
domkal: děkuji za zastavení ...
 18.01.2015 20:41
krátký, autentický, krutý, boží

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.