Tom Cortés: No jo, ale jak poznáš důvod?

Tom Cortés: A proč ne? Kdo jsi ty, abys říkal, co se v poezii smí a nesmí? To je na čtenáři, ne? Co Bukowski? :D Není účelem poezie šokovat, nebylo účelem beatniků šokovat? Co Zdechlina?

podle mě sakra do poezie nezvratně patří, protože vyjadřuje, a někdy je ho třeba, a poezie není jen ó milovaná tvé oči jsou jak hvězdy a tvé prsy jak dvě kůzlátka gazelí jenž v bílém lilijí se pasou, jak si někdo může třeba myslet i v dnešních osvícených/ozářených časech.

tohle řečeno, myslím si, že by tomu možná víc slušel volný verš, nebo bych aspoň opustila rýmy za každou cenu, takhle některé kousíčky působí šroubovaně a to ubírá na síle sdělení, které je u tebe jako vždycky z hloubky a do hloubky, a studené a čisté jako podzemní voda.

(použila bych "proč neopouští mě ten pocit" a "já se sama sebe bojím" za nevím bych dala čárku, ale to je spíš pocitové)

Básnění je o vyjádření stejně jako o technice - musíš mít co říct a nutkání to sdělit, což ty asi máš, ale zároveň to i umět říct tak, aby si to lidi chtěli přečíst, protože jinak to nefunguje.

Takže takhle. To bude dobrý, pravděpodobně, někdy, a mrzí mě to ať jde o cokoliv. A piš dál, ale nečekej chválu jenom proto, že to bolí, ale zkus, aby to bolel i čtenáře,a to nejen proto, že zná gramatiku.

I ty Picasso. Moc hezký dekonstrukce, za me se klidne namoc cely, a prestehuj se na dno marianskeho prikopu.

Rekla jsem to uz jednou a reknu to znova - basen na me hodne zapusobila, libi se mi a je super, hergot. Takove veci chci cist casteji.

Yana: díky za krásný hluboký komentář, jako podzemní řeka která se na chvíli ukáže nad povrchem než se zase vytratí v krasových labyrintech. mám ráda řeky, labyrinty a hloubky. odpudivá a vzrušující salome - nikoli odpuzovaná či vzrušená - je krásná, protože je i bez toho, aby se na ni dívali. a právě proto nemůžou přestat.

Souhlas s Orionkou, vše už bylo řečeno. Bonusový bod za ornitologické nuance.

Singularis: Tvé výtky jsou opodstatněné, báseň je nepřehledná a kryptická jako vždy. Stejně jako Salome sama - vždyť v Bibli ani nemá jméno, to, co z ní známe, vytvořili autoři později. Báseň se ptá Salome (a de facto i čtenáře) proč, protože je povolanější než autor - nekladu si zde za cíl říct, kdo Salome byla, nebo použít její motiv k vytvoření krásné a formálně dokonalé básně, ale spíš přinutit čtenáře, aby se zamyslel nad tím, kdo je oslovovaná osoba dříve, než padne její jméno, které s sebou nese balast pozdějších konotací. To vše v duchu metahemeralismu, a tudíž v duchu kryptickém, pozérském a matoucím už z principu.
Moc děkuju za komentář, který mě přinutil si tohle všechno srovnat v hlavě :)

DDD: Děkuju za komentář. Já Straussovu Salome nezažila, jen jsem viděla tu Oskarovu, a pak si přečetla tu původní. Asi si ji někde najdu.

Myšlenka otisků mi přijde důležitá (profound) a dobrá, a použití mraků ke znázornění nálady také. Trochu mi evokovaly moment ze Silmarillionu, kdy Fingolfin a jeho voj poprvé vstoupí do Středozemě poté, co přešli Helcaraxe a zrovna poprvé svítá, ale v mnohem osobnějším a intimnějším měřítku.
Líbil se mi moment, kdy otisk Kňoura říká, že ve skutečnosti možná není takový blbec. A celkově mi epizoda připadá jako skvělý, dostatečně generický a povznášející závěr, který zároveň zachovává charaktery postav a je takovým hezkým rozloučením s nimi. Zajímalo by mě, co bude s Ester dál, ale možná mě bude více bavit si to představovat.

Yasmin: Dekuju :)

Orionka: Děkuju! A to původně neměla ani jméno. A bylo jí 12.

Báseň mě na rozdíl od názvu moc nezaujala - myslím, že takový obraz by zasloužil lepší provedení, bez gramatických chyb a jakési šroubovanosti, kterou tam vnímám.

K rytmu a formě se vyjadřovat nebudu, protože o tom vím prd.

díky, tohle mi chybělo

!! jediný důvod proč pít kafe tbh

Singularis: Tady jsou ty růže a fialky, které mě mimo jiné inspirovaly. https://rokenrolneurol.tumblr.com/post/156581429082/pouze-na-ven
u%C5%A1i

Mimochodem, v angličtině má slovo inverze více významů, ale nevím, jestli to funguje i v češtině.

Moc děkuju za komentář - tupé nože jsou spíš pocit než jakýkoli odkaz na myšlenku.

slnečnica: jsem si myslela ze to bude moc pest na oko :'D a tak snad priste

slnečnica: tys sylvinku odhalila ale hned, viď?

Homér: uháds aspoň ty sylvinku?