Volný verš.
přidáno 10.03.2017
hodnoceno 8
čteno 1005(10)
posláno 0
Zpité ruce
roztříštily zbytek noci o chodník
a jiskry v očích
odráží se v bledých stěnách pokoje

Když se třou o sebe
mimoběžky
zní to jednou tupě
jindy jako pleskot masa

A moje zatracená hlava
už se tolik rozpovídala
že jí nejde skočit do řeči

Projdu se bytem
třikrát tam
pak jednou zpátky
- to abych stihl zakopnout
o každý práh

A na prahu vyčerpání
nechám se ukolébat
pulsujícím světlem

majáku
přidáno 11.03.2017 - 01:18
casa.de.locos: Teda, pokud jsi to nemyslela tak, že mám klesnout až na nejhlubší dno! :D
přidáno 11.03.2017 - 01:08
casa.de.locos: Když mně je ten volnej verš tak nějak volnej :/ Ale díky ;)
přidáno 11.03.2017 - 00:31
I ty Picasso. Moc hezký dekonstrukce, za me se klidne namoc cely, a prestehuj se na dno marianskeho prikopu.
přidáno 10.03.2017 - 20:54
Yanishka: Tak to ďeeekeee!
přidáno 10.03.2017 - 20:47
a mi se zase leebee
přidáno 10.03.2017 - 20:21
Zamila
Čekala jsem obdobnej komentář ... :-) Tak ale né, že tam vlezeš celej ;-)
přidáno 10.03.2017 - 20:09
Zamila: On volnej verš má ale smysl až právě tehdy, kdy člověk ovládne rytmiku a eufonii toho vázaného. Proto si tam občas namočím nohy ;)
přidáno 10.03.2017 - 20:05
Zamila
Má to něco do sebe, moc se mi líbí závěr. Ale jinak za mnou s volnym veršem nechoď ;-) Neřeknu, kdybys jinej neuměl ...

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Pane Seiferte : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů | podobná díla

Následující dílo autora : Pane Bukowski
Předchozí dílo autora : Čajová poezie

» narozeniny
Jeanie [18], se3slzu [17], Max the Fallen [16], Milly [15], Tajemnáosoba [13], Dadi [13], elis 77 [6], Gustava [2], Honzík [2], Přemek [1]
» řekli o sobě
zamilovana do nezamilovane doby řekla o Rozárka :
Bylo nebylo.. a jednou přeci jen bylo.. a vůbec nikomu nepřišlo důležité, jak je to daleko /jako to obvykle v pohádkách bývá/... viděly se, poznaly se.... a minimálně jedna nikdy nezapomene na slečnu, která si na jejích kolenou četla deník....protože když ji obejmeš, zahrně tě nekonečnou důvěrou tak, že zapomeneš... jaký by to mohlo být, kdyby.... někdy prostě "kdyby" neexistuje.. a pohádky v našich srdcích mají neuzavřené konce, za které na oplátku dáváme a dostáváme naději na "příště"... jsem strašně ráda, že jsem tě mohla poznat... a doufám, že se ještě někdy uvidíme :)
TOPlist

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C

Wprices.com

Životní náklady - Všechny ceny na jednom místě

© 2007 - 2026 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming