zvířarta nežijí v čase-v psychologickém čase ve formě budoucnosti jako představy,nebo miulosti jako vzpomínek ve smyslu nějakých emocí. Smrt je problém mysli,času-kde není čas není strach ze smrti. Potom je smrt jen to,co je. Kdo se naučí žít v přítomnosti,co nejvíc to jde,má o hodně problémů míň. Člověk musí používat paměť,jako vzpomínky na něco,ale nemusí se v tom plácat pořád. Nikdo nikomu nic nenadělil-myslím nějaký Bůh-člověk si všechno nadělil sám,a tak se do toho během věků zamotal,že neví čí je.

Nikka: Není nutné "plakat" to není pohřební řeč-kdo porozuměl ok-kdo ne-taky ok..:-)

Vladan: no,suché konstatování je nejlepší..:-):-):-) ..:-)

Vladan: Však,jo to nebyla ani tak kritika Tvého díla,jako spíš jen momentální popud napsat něco k tomu Bohu. Je fakt,že kdybych-nedej bože-napsal já nějakou mystickou povídku,asi by tomu nerozuměl skoro nikdo,a to nemluvím o potencionálním stylu mého psaní..:-)

No,ale ať je to jak chce,trochu mě s..e,že neumím psát jako ty-myslím styl,podání a tak podobně. Námětu bych měl dost,ale než něco prznit,to radši nic,,:-(

Čas je sviňa..ale je možnost jak s ním "vydrbat"-on má totiž bráchu..ale ten není stravitelný pro každého..:-)

ŽblaBuňka: taron: alexis: Dík..

kmotrov: je chronoligcký čas,tedy změna viditelná kolem a nutná-ale je psychologický čas,který je pamětí,vzpomínkou,nebo představou, budoucím dějem. Tento čas je pouze v mysli,paměti,a jde zastavit tím,že si uvědomuješ co nejčastěji přítomnost,jsoucí. Mistrovsky o tom píše Eckhart Tolle ve svých knihách-Moc přítomného okamžiku a Nová země. Vřele doporučuju a to každému koho problém času,tedy z hladiska duchovního zajímá..Nic lepšího jsem-ještě kromě Krishnamurtiho-nečetl.

alexis: No,i mě se tato slova nejvíc líbí-je to blbé že to říkám,smrdí to sebechválou,ale na obranu musím říct,že mě se toho z mé tvorby zase tak moc nelíbí-ve smyslu že by to mohlo být mnohem,mnohem lepší. Jsem rád že jsi si právě tohoto všimla,zřejmě to trochu znáš..:-)

Zajímavý nápad,ale takový Bůh-i když je to sci-fi bůh- je trošku zjednodušený až dětinský. S tím rozdáváním čehokoliv "božského"- až se to vyčerpá..:-)
Pokud ale pointa není v něčem jiném,a já to nepochopil..i to je možné.
Problém v čemkoliv co se týká "Boha" je v tom,že jak ateisté i věřící tomuto nezměrnému-pokud něco takového existuje- dávají více nebo méně lidské vlastnosti. Já taky můžu těžko něco říkat,ale přesto tady takovou malou ukázku jak se např,snažil popsat "Boha" tedy stav který vlastně není stavem ale Bytím,Jsoucím nebo jak to říct-Mistr Eckhart,jeden z největších křesťanských mystiků-mimochodem,pokud by zavčas nezemřel,skončil by na hranici..

Když jsem ještě byl ve své první příčině, neměl jsem žádného Boha a byl jsem sám svůj. Nechtěl jsem a netoužil jsem, neboť jsem byl pouhé bytí a poznával sama sebe podle božské pravdy. Chtěl jsem sama sebe a žádné jiné věci. Co jsem chtěl, to jsem byl, a co jsem byl, to jsem chtěl a tak jsem tu stál bez Boha i beze všech věcí. Když jsem však svým svobodným rozhodnutím vyšel a přijal své stvořené bytí, tu jsem měl Boha. Neboť než byla stvoření, nebyl ani Bůh Bohem: byl to, co byl. Když vznikla stvoření a začala své stvořené bytí, nebyl Bůh v sobě samém Bohem, nýbrž byl Bohem ve stvoření.
Říkáme, že Bůh v tom, že Bohem jest, není nejvyšším cílem všech stvoření, a stejné bohatství bytí má v Bohu i to nejmenší stvoření. A kdyby se stalo, že by moucha měla rozum a mohla rozumně zkoumat věčnou propast božského bytí, z níž vzešla, říkám, že Bůh se vším, co Bůh jest, nemohl by tu mouchu naplnit a uspokojit. Proto prosme Boha, aby nás zbavil Boha a abychom chápali a věčně užívali pravdu tam, kde ten nejvyšší anděl i moucha i duše jsou totéž, tam, kde jsem stál a chtěl, co jsem byl, a byl, co jsem chtěl.

Možná je to trochu nesrozumitelné,ale řeč mystiky je řečí zkušenosti,přímého prožitku,a popsat nepopsatelné je nadlidský úkol,ale vždycky byli lidé kteří se o to nějak pokoušeli,ale málokdo jim porozuměl,protože to nejde myslí,myšlením ale jaksi "přímým stykem" s Tímto. Člověk to může odmítnout jako nesmysl,ale fakt je že se něco mimo racionální myšlení děje-co? To nevím,ale "cosi" se tam prostě "šudlá"..:-)

Vladan: pokud by náboženská víra nedávala věřícímu určitý druh mentálního uspokojení,žádný by ji nepropadl. víra v Boha-který je pouhý předpoklad-je útěk od jsoucího do světa chymér,představ ,iluzí. Všimni že lidé si představují jen-pro ně-příjemné věci. Nenaznačuje to něco? Odmítat "špatné" a držet se jen "dobrého" ve smyslu zlo ignorovat,znamená že člověk nechce vidět celek. Neříkám zlo páchat-ale brát ho na vědomí jako fakt-iluzorní,a subjektivní-ale fakt. Náboženství je svým způsobem smyslový požitek. Neustéle si představovat Boha,ráj,a nějaké slasti v něm..Jaké jiné slasti si může člověk i v nebi představovat,než smyslové?-jiné nezná..:-) Takže nějaké emocionální náboženské vytržení je druh smyslového požitku.-se mi zdá..

Nejsme myšlenky-jsme ti,kteří si myšlenky uvědomují..

kmotrov: Nestav už před pravdou svou vírou zeď..Myslel jsem tím toto-že pravda,tedy fakt,nemyslím nějakou absolutní,transcedentální pravdu.nevím jestli něco takového je- jednoduchý fakt jsoucího je něco jiného než iluze,neděje,představa toho,co údajně bude. Ať je to cokoliv. Víra, a fakt jsoucího, jsou naprosto rozdílné věci..nebo ne?:-)

kmotrov: Divím se že mluvíš o víře,což je vždycky jen upínání se k budoucímu-a např. pro zen existuje jen bezčasá přítomnost. A ta poslední sloka-to co jsi uvedl je skoro totéž, co jsem napsal já..ve skutečnosti jsem chtěl říct,že život žádný smysl nemá-mimo to že existuje. Tedy je "smyslem" sám sobě-nebo beze smyslu. Smysl dává věcem jen člověk,,,jen ten potřebuje neustále vědět proč,jak,kde a za kolik. Na smysl života se ptá jen ego,protože chce ze všeho něco vytěžit. "Život přece musí mít smysl,a když má život smysl,musím ho mít i já,a tedy jsem "důležitý" -je nekonečná hra ega, pro které by ztráta "smyslu" byla i ztráta kousek jeho samého.

Vladan: Jen takové pozastavení nad údajnou "spravedlností" života..Ty lidské pořekadla-a pár je v té básničce i narážek na "moudra" z bible-mi připadají velice prapodivné,i když se tváří velice moudře-řečeno krátce: Všechno je jinak ,děti..

Myslím že je to celkem jednoduché-komu se daří,má určité vlohy,inteligenci,trochu štěstí-o morálce nemluvím,to je jiná věc- tak ten je spokojený skoro v každé době,režimu nebo systému. Jenomže žít jen konzumním způsobem je určitý druh stádnosti,mrzačení ducha-stejné je na druhé straně třeba náboženství které staví na víře. Ale většině lidí to vyhovuje-je to věčná honba za smyslovými nebo tělesnými požitky. Od toho se odvíjí život většiny lidí. Bůh je požitek,moc je požitek,konto je požitek,sex je požitek..je to špatné-je to dobré? Je to prostě takové..

kmotrov: Co se ti na poslední sloce nezdá?:-)

bery.white: Později se k tomu vyjádřím trochu podrobněji,teď nemám moc čas,jen jsem nakoukl. Neřekl jsem že je to špatná úvaha,ale jen poučky jak by se člověk měl-nebo neměl chovat jsou je povrch. Spíš jde o to zamyslet se,proč se člověk chová tak,jak se chová..se mi zdá.

Děkuji..

Dík všem..