V poslední době opakovaně slýchám, že kapitalismus se přežil, že končí… No, něco opravdu skončí…
přidáno 08.10.2012
hodnoceno 32
čteno 1453(6)
posláno 0
Chtěl bych ukázat, že se smrtí kapitalismu to není tak jednoduché. Ale protože kapitalismů i socialismů je tolik druhů, kolik je států, podívejme se na „extrémní polohy“. Na jedné straně je (naprosto) volný trh a na druhé straně (totální) plán.
Volný trh. Naprosto ničím neregulovaný, absolutně volný trh nikdy neexistoval, neexistuje a existovat nebude. Je to fikce, je to nereálný extrém. Nicméně se na tuto variantu modelově podívejme.
Proto, aby volný trh fungoval, je třeba splnit několik předpokladů. Například volný pohyb osob (proto nemohl fungovat za feudalismu), volný pohyb zboží, dostatečné množství peněz v oběhu… Cena zboží je tvořena výhradně poměrem nabídky a poptávky. O tričko s obrázkem upíra je (v době promítání Stmívání) enormní zájem a prodává se za pětinásobek trička s Karlem Gottem, při stejné výrobní ceně. Zbytky triček s Karlem Hálou se prodávají za čtvrtinu výrobní ceny (a výrobce nebo obchodník má ztrátu).
Tohle se samozřejmě týká hlavně luxusního zboží, umění a módních výstřelků. Cena chleba je tlačena dolů konkurencí okolních pekáren. Kdo vyrobí dobrý a levný (ne nutně nejlevnější, ale určitě chuťově nejlepší) má zákazníky, má odbyt, má jistou výrobu.
Konkurence se týká jak výrobců, tak obchodníků (překupníků). Pro mnoho obchodů jsou rohlíky prodejně nezajímavé – na každém vydělají pár haléřů. Za celý den je to třeba stejný zisk jako z lahve trochu lepšího pití. Dokonce, pokud špatně odhadnou množství pečiva a zbude jim, můžou i prodělat – jenže žádný prodejce si netroufne rohlíky z nabídky zrušit, protože lidí je chtějí (poptávka) a přitom nakoupí i další zboží. Kdyby je neměl, půjdou jinam a celý nákup udělají jinde.
Podobná situace je i v ceně práce. V době prosperity je vysoká zaměstnanost a lidé se špatně shánějí – platy rostou. V době krize je nezaměstnanost a platy jsou nízké – lidé nahraditelní.
Takový trh má ale velice dobré samoregulační vlastnosti. Tam kde je nezaměstnanost a levná pracovní síla, tam se vyplatí investovat – tedy „samo“ se zvyšuje zaměstnanost v „chudých“ regionech (kam utíkají investoři) a snižuje v přezaměstnaných (kde je cena práce vysoká – v mezinárodním měřítku to je vidět na odchodu firem do Číny). A jakmile nějaký podnikatel „špatně investuje“ = neodhadne zájem o výrobek, nebo chybně nastaví cenu či nezvládne kvalitu (vyrábí neefektivně), prodělává, úspěšnější konkurence mu sebere zákazníky – a velice rychle mu hrozí bankrot.
Takový naprosto volný trh lze charakterizovat dvěma závěry:
1. Je maximálně efektivní (vyrábí nejlevnější výrobky s nejnižšími náklady)
2. Je naprosto asociální. Nezajímá ho, že zaměstnanci budou propuštěni, nezajímá, kolik mají dětí, kolik platí za činži a jídlo, kde budou bydlet….
Opakem volného trhu je hospodářství řízené státním plánem. My starší jsme zažili jednu jeho realizaci na vlastní kůži (ale jsou i jiné varianty). Cena zboží, jeho množství i platy jsou plánovány (například na pětiletky) státními úředníky. Idea je taková, že kvalitním plánem se dá předejít hospodářským krizím, periodickému zvyšování nezaměstnanosti a poklesu životní úrovně. Idea hezká, ale utopická.
Zatím nikdo nedokázal a zřejmě ani v budoucnu nedokáže potřeby lidí naplánovat. Výsledkem je to, že výroba sice plní plán, ale o nějaké zboží (z různých důvodů) není zájem a jiné je nedostatkové. Pamatuju na fronty na mandarinky před vánoci, na období, kdy byly nedostatkové hygienické vložky nebo třeba toaletní papír. Známé naopak bylo to, že se sice plnil plán, ale výrobky se vozily rovnou na skládky.
Samozřejmě že firmy, které se podílely (odevzdáváním výkazů) státním úředníkům nadsazovaly a vytvářely si „ekonomický polštář“ = rezervu, aby byly schopné plán splnit. Stejně jako normovači (norma kolik musí dělník vyrobit za hodinu) měkčili normy. Díky povinnému zaměstnávání lemplů to ani nešlo jinak. Prostě výsledkem státního plánu byla výroba, která se s efektivitou volného trhu nedala ani srovnávat. Na druhou stranu tu byla plná zaměstnanost a sociální jistoty.
Máme tedy dva systémy. Jeden efektivní ale asociální, druhý sociální, ale neefektivní. Co to zkřížit a z každého si vzít to lepší? Tak vznikla idea sociálního státu (sociálního kapitalismu).
Ovšem nutno říct, že už předtím tu reálně sociální aspekt figuroval. Jak se vyvíjel v různých státech, bral na sebe různou podobu. Třeba základní školství hrazené státem nebo zdarma neodkladnou lékařskou péči (např. kapitalismus nejvíce podobný ideálnímu volnému trhu = USA po II. světové), podporu v nezaměstnanosti, sociální byty…
Ale je třeba si taky uvědomit, že každý státní zásah vyvolává snížení efektivity volného trhu – je dvojsečné. Uvedu příklady.
Stát uzákoní minimální mzdu – podnikatel už nemůže nabídnout v regionu s největší nezaměstnaností nižší mzdu. Tím se mu prodražuje výroba a snižuje konkurenceschopnost. Podnikatel si rozmyslí, zda do investice na novou firmu půjde – tím v regionu zůstává vyšší nezaměstnanost.
Stát uzákoní dvouměsíční výpovědní lhůtu a tříměsíční odstupné. Pro podnikatele to znamená, že za zaměstnance – i když ho už nepotřebuje - ještě vydá 5 měsíčních platů (+ další náklady). U zaměstnance s průměrnou mzdou to bude částka někde mezi 120 – 200 tisíci. Ta částka se z hlediska podnikatele jeví jako neefektivně vydaná a o ni se musí zvýšit cena výrobku a snižuje životní úroveň – výrobek ztrácí konkurenceschopnost.
Stát uzákoní odvod sociálního a zdravotního pojištění. Tato částka je z hlediska podnikání vynaložena neefektivně, o ni se zvyšuje cena výrobku a snižuje životní úroveň.
Stát uzákoní DPH, daň příjmu… Totéž, totéž… Stát uzákoní eko a bio….. zase totéž. Snižování efektivity a snižování životní úrovně.
Problém je tedy v tom, že každý zásah státu do volného trhu zcela automaticky vede k vyšším cenám zboží a snížení životní úrovně. Neznamená to ale, že příznivci volného trhu chtějí veškeré státní zásahy potlačit. To jistě ne. Některé funkce jsou fakt „státní“, nikdo jiný je dělat nemůže. Jmenujme armádu, policii, soudy. Jiné funkce by stát měl řešit právě proto, že je trh nezajišťuje – funkce sociálního síta (podpora v nezaměstnanosti, sociální byty…).
Ovšem na druhou stranu – tyto funkce by měl zajišťovat pouze v v nezbytné míře, ne vyšší, protože pak příliš zasáhne do regulačních schopností volného trhu. Co tím myslím? Když stát stanoví minimální mzdu 8000 Kč a dle tohoto zákona stoupne mzda promile zaměstnancům o pár desetikorun, tak tento zásah prakticky volný trh neovlivní. Kdyby ale minimální mzda byla ustanovena na 20 000 Kč, dotklo by se to možná třetiny zaměstnanců a to by byl pořádný kopanec do efektivity a s ní spojený pokles životní úrovně. Nevěříte? Tu mzdu „navíc“ by firmy musely někde sebrat – prostě by zdražily výrobu. Neměly by moc jiných možností (použít méně kvalitní materiál, snížit platy lidem s vyššími příjmy, víc honit lidi, aby mohly někoho propustit). Ovšem dražší zboží by znamenalo, že by lidé více šetřili, poklesla by spotřeba (možná s výjimkou jídla) a firmy by měly další problém, aby nezbankrotovaly. Ve výsledku: menší části zaměstnanců by stoupla mzda – vyšší životní úroveň, vetší části by životní úroveň poklesla (reálně nižší plat) a malá část by byla propuštěna.
Takže celý problém je skryt ve správném vybalancování efektivity a sociálna. Bude-li mít navrch efektivita, bude stát asociální a lidé se budou bouřit, bude-li mít navrch sociálno, bude ekonomika neefektivní.
A teď se konečně dostáváme k sociálnímu státu, tomu, co ztělesňuje v Evropě EU a v USA „Obama boys“. Tento model sociálního státu je naprosto přeregulován a volný trh potlačen. Výsledkem je systém, který je jak neefektivní, tak asociální!Takže pokud někdo volá po konci kapitalismu, měl by si uvědomit, že ve skutečnosti volá po konci „sociálního kapitalismu“ po konci křížence dvou odlišných systémů. Ano, sociální kapitalismus se neosvědčil a v následujících letech si budeme vybírat, zda více plánovaného hospodářství (více socialismu zřejmě pod hlavičkou EU) nebo více volného trhu (více kapitalismu na svoje vlastní triko). Podle nálad lidí lze soudit, že nás čeká více plánu a s ním (s jeho neefektivitou) i role rozvojových zemí.
Nebo znáte někdo nějaký jiný (nový) ekonomický systém?
přidáno 26.02.2013 - 08:04
Ty jsi zkoušel číst Kapitál? Máš ale odvahu...
Nabídnu ti něco mnohem "lehčího": Ekonomické nepravidelníky Modrého ptáka. Tady:
http://www.mises.cz/database/literatura/25.pdf
přidáno 26.02.2013 - 00:51
Vladan: Pokud se mi během nějaké zimního večera podaří napsat úvahu s trochu pevným základem, postavenou na některé z těhle myšlenek, tak určitě posílám. Ale asi se zaseknu na kapitole, kde se definuje hodnota, jako když se mi to stalo když jsem se pokoušel číst Kapitál...
přidáno 26.02.2013 - 00:29
Severak: Severaku, to jsou zásady krajně levicové, použitelné jen za socialismu. Zdůvodnění je na dlouhé zimní večery... tak se zastavím jen u jednoho bodu. Řekněme, že dvě soukromé firmy (kapitalismus) vyrábí jeden druh výrobku - třeba stůl. Mají nějaké náklady na materiál, náklady na platy dělníků a režijní náklady. To dohromady dává minimální prodejní cenu (nepočítám marži obchodníků), za kterou firma musí prodat, aby nebyla ve ztrátě. Existuje spousty "příčin", které ovlivňují výslednou cenu. Některé ovlivní náklady (kurzy, ceny dřeva, míra zaměstnanosti v regionu, cena nafty a energií), jiné ovlivňují prodejní cenu (množství a ceny konkurenčních výrobků, výše platů v regionu, předzásobení skladů...). takže se snadno může stát, že jedna firma působící v "bohaté" lokalitě s nedalekým zdrojem dřeva má odbyt, zatímco firma z chudé lokality dovážející dřevo z dálky odbyt nemá. Ta první firmy může dávat vyšší základní mzdu a prémie, ta druhá dává dokonce výrazně nižší základní mzdu a propouští. Přitom dělníci v obou firmách pracují stejně kvalitně a usilovně a měli by tedy mít nárok na stejné ohodnocení - viz Steiner. Za socialismu to možné bylo - nikoho efektivita nezajímala (proto to tady taky šlo od deseti k pěti). V kapitalismu nejde platit mzda, která není podložena výnosem. Z čeho bys na ni bral? V kapitalizmu by ta "horší" firma buď platila o hodně méně, nebo by úplně zkrachovala a její zákazníky by převzala ta efktivnější (vyrábějící s menšími náklady a tedy s menší prodejní cenou)
Jo, souhlasím, je to nespravedlivé (vzhledem k dělníkovi) a asociální, ale je to jediný (zatím známý) efektivní způsob výroby.
přidáno 25.02.2013 - 23:05
Další myšlenky Rudolfa Steinera co jsem si dnes přečetl:

- Půda by neměla nikomu patřit, měla by být pouze přidělována za určitým účelem.
- O ekonomických otázkách podniku by měla rozhodovat určitá rada, kde by byli spravedlivě zastoupeni všichni zástupci
- Práce by neměla být otázka hospodářství, ale otázka právní, aby byla ohodnocena spravedlivě
- nemělo by se vycházet ze zásady [když se budu mít dobře já, budou se mít dobře ostatní], ale ze zásady [když se budou mít dobře ostatní, budu se mít dobře já]
přidáno 21.02.2013 - 23:10
Podle mě bratrství "v ekonomice" může být jen tehdy, když nehospodařím na "svém" a "pro sebe". Tedy když mi nejde o efektivitu mojí ani "konkurence", když na efektivitě nezávisí můj příjem.
To splňuje společné "socialistické" vlastnictví a plánované hospodářství.
přidáno 21.02.2013 - 23:04
Vladan: Ale minimálně svojí prezentací a rituály to byla bratrstva. A pokud vím fungovala u nich jakási sounáležitost (např směrem k vdovám po zahynulých havířích).
přidáno 21.02.2013 - 22:50
Severak: ano, cechy byly vlastně cosi jako kartely - dohody o cenách, o množství výrobků, o tom, kdo smí podnikat - ve výsledku udržovaly vysoké ceny zboží a služeb a omezovaly konkurenci (volný trh). Vlastně jsme zase u plánu.
přidáno 21.02.2013 - 22:45
Vladan: To zrovna asi ne.

Ale díky tomu jsem si vzpoměl na lepší případ bratrstva v hospodářství: cechy.

I když v dnešní době by je asi poslal do kopru antimonopolní úřad.
přidáno 21.02.2013 - 22:29
Severak: Družstevní záložna? To si nesměli jednotliví členové družstevní záložny v podnikání konkurovat?
přidáno 21.02.2013 - 22:22
Vladan: Zkomolil jsem mu jméno, je to Rudolf Stener. Vi zde: http://cs.wikipedia.org/wiki/Rudolf_Steiner

Jinak za to bratrsví by se dala možná považovat už taková družstevní záložna, i když je pravda, že je to z těch tří bodů asi ten nejspornější (z pohledu střední evropy).
přidáno 21.02.2013 - 22:16
Severak: O žádném Rudolfu Steinarovi jsem neslyšel - to je ovšem moje chyba, ne jeho :-)
S prvními dvěma body můžu bez problémů souhlasit, ale "bratrství v oblasti hospodářství"? To mi připadá krajně podezřelé. Přímo socialistické! Státní podniky a plánovaná výroba! Nezodpovědnost... Opak volného trhu. (ale možná to myslel jinak)
přidáno 21.02.2013 - 21:59
Jistý Rudolf Steinar kdysi navrhl toto rozdělení (nevím jak moc opisoval):

- svoboda v oblasti kultury a víry
- rovnost v oblasti práva
- bratrství v oblasti hospodářství

Říká se tomu sociální trojčlenost.

Jinak úvaha velmi dobrá stejně jako diskuze pod ní. Ani jeden z těch extrémních případů neni dobrý nápad a to je potřeba si zapamatovat na další volební diskuzi.
přidáno 17.10.2012 - 17:27
Vladan: pokud by náboženská víra nedávala věřícímu určitý druh mentálního uspokojení,žádný by ji nepropadl. víra v Boha-který je pouhý předpoklad-je útěk od jsoucího do světa chymér,představ ,iluzí. Všimni že lidé si představují jen-pro ně-příjemné věci. Nenaznačuje to něco? Odmítat "špatné" a držet se jen "dobrého" ve smyslu zlo ignorovat,znamená že člověk nechce vidět celek. Neříkám zlo páchat-ale brát ho na vědomí jako fakt-iluzorní,a subjektivní-ale fakt. Náboženství je svým způsobem smyslový požitek. Neustéle si představovat Boha,ráj,a nějaké slasti v něm..Jaké jiné slasti si může člověk i v nebi představovat,než smyslové?-jiné nezná..:-) Takže nějaké emocionální náboženské vytržení je druh smyslového požitku.-se mi zdá..
přidáno 12.10.2012 - 20:42
GULI: Já bych tomu asi neříkal požitkářství, ono to křesťanství je založeno spíš na budoucím prožitku - na odměně ve formě věčného života. Ale je fakt, že určité "uspokojení" = požitek mají ze splnění Božích přikázání ( a těšení se na odměnu).
přidáno 12.10.2012 - 20:40
taron: extrémní příklady? jaké? Víš, že v tom je také problém diskuze s (nejen) křesťany? Mají na mysli nějakou situaci a vysloví obecné tvrzení. Já jako skeptik najdu příklad, kde jejich tvrzení nesedí a místo, aby přiznali, že tvezení nemůže být formulováno tak obecně (opravili ho), obviní mě, že jejich myšlenky překrucuju :-)
přidáno 12.10.2012 - 18:46
GULI: Jé , ty se jdeš zase hádat , výborně ..., to že jsem požitkářka jsem ještě nevěděla :))
přidáno 12.10.2012 - 18:44
Vladan: Jsi fakt skeptik , já to přece nemyslela až na tokové extmémní příklady....
přidáno 11.10.2012 - 12:02
Myslím že je to celkem jednoduché-komu se daří,má určité vlohy,inteligenci,trochu štěstí-o morálce nemluvím,to je jiná věc- tak ten je spokojený skoro v každé době,režimu nebo systému. Jenomže žít jen konzumním způsobem je určitý druh stádnosti,mrzačení ducha-stejné je na druhé straně třeba náboženství které staví na víře. Ale většině lidí to vyhovuje-je to věčná honba za smyslovými nebo tělesnými požitky. Od toho se odvíjí život většiny lidí. Bůh je požitek,moc je požitek,konto je požitek,sex je požitek..je to špatné-je to dobré? Je to prostě takové..
přidáno 11.10.2012 - 01:21
taron: „Ano, má rád všechny stejně, ale všichni nemohou být na stejné pozici ..každý jsme někde a jde o to umět to přijmout ....“ – tak to je fikané. Já to přemluvím do „současna“:
Ano, všichni máme stejná demokratická práva a stejné potřeby, ale všichni nejsme ve stejné pozici, někdo je nezaměstnaný, někdo má milionové příjmy – jde o to umět to přijmout. - Takže dnešní svět je přímo božsky spravedlivý!
Já bych řekl, že byznys na pokrytectví nemá vliv, že neupřímný člověk bude neupřímný i mimo byznys a upřímný zůstane upřímný i v byznysu – jen se to někomu hodí spojit kapitalismus (byznys) s neupřímností. A ano souhlasím s tím, že dokud budou „u vesla“ většinou lidé neupřímní, podrazáci a korytáři, tahle společnost (!!! ne ekonomika) to nikam nedotáhne. Chyba je ve společnosti v tom, že individuální odpovědnost nahradila státní nezodpovědností - jsme opět u koncepce sociálního státu.
přidáno 10.10.2012 - 22:59
Vladan: Ano, má rád všechny stejně, ale všichni nemohou být na stejné pozici ..každý jsme někde a jde o to umět to přijmout ....
no a byznys..no myslím ,že byznys učí lidi být neupřímní , ale pravdou je, že dnešní lidé to umí i bez byznysu , usmívají se na tebe, a za zády pomlouvají a mají radost, když se ti nedaří ....ano , lidi se naučili hrát pokrytce...být někým jiným ,než ve skutečnosti jsou ...a hrají si na někoho lepšího ...já si už takto nechci hrát, nebaví mě to , hnusí se mi to jejich chování ......proč někomu něco závidět , že má něčeho víc ? No a co ? Přeju mu to ....a pokud lidé nebudou uvědomnělí tak se ta tvá zatrolená ekonomika moc nikam vejš nepotáhne :))))
přidáno 10.10.2012 - 22:36
taron: A není to nerovnoprávné? Národy podřízené vyvoleným Izraelitům! A pak, že Hospodin má rád všechny stejně!
Neříkám, že vzájemná úcta, odpovědnost a tolerance JE samozřejmostí, ale MĚLA by být. Myslíš, že ta „zahořklá srdce“, jak to nazýváš, jsou důsledkem byznysu? Že v osobním životě jsou jiní? A myslíš, že ten soud „zahořklá srdce“ nemůže být subjektivní? Že jiný člověk by ho nehodnotil opačně?
přidáno 10.10.2012 - 21:41
Vladan: Poslouchej ty na neznaboha máš až příliš hodně informací :)))) Hele...ano , Bible staví na otroctví , že národy se měly podřizovat Izraelitům , ale každý měl mít ve společnosti své místo , které měl přijmout rád a snažit se ho vykonávat co nejlépe, otrok nemohl být jen tak beztrestně zabit .....
Vzájemnou úctu , odpovědnost a toleranci považuješ za samozřejmost ? Hm...no já bych to až tak růžově neviděla...já to vidím tak, že mnozí si na to jen hrají, jak jsou uctiví a tolerantní a láskyplní , protože se jedná o byznis ...ale ve skutečnosti mají mnozí zahořklá srdce až hanba :)
přidáno 10.10.2012 - 11:49
taron: Takže ty jsi IČOař!? Mám tu drzost a opravím tě. Humanita (úcta, odpovědnost, tolerance) nepatří do ekonomiky, ale do mezilidských vztahů!
Já třeba konstatoval, že volný trh je naprosto asociální, přesto jsem jeho zastáncem, či spíše zastáncem ekonomiky založené na volném trhu, ovšem doplněné o určitou míru toho sociálna a klidně přidám o vzájemnou úctu, odpovědnost a toleranci (to považuji za samozřejmost). Nicméně volný trh jako teorie a jako ekonomický proces se tím nezmění.
Bůh do ekonomických teorií nemluví (Starý zákon staví na otroctví), jeho doména je „duše“.
přidáno 10.10.2012 - 11:02
Vladan: No korektní, nekorektní ..já jsem drobný podnikatel ..jsem na hraně mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem a mohu koukat, jak se jednotlivé skupiny k sobě chovají ...a píši to , že obě skupiny by se měly k sobě chovat s úctou a respektem a komunikovat a brát ohled na lidskost pracovníků ( u zaměstnavatelů ) a zaměstnanci by měli zase brát ohled na odpovědnost zaměstnavatelů ....můj systém ? Nebudete mi věřit , ha, ha, ale nejlepší je ten , co stanovil Bůh ....no , politika jako taková se vždy zvrtne, protože se tam dosadí člověk , který většinou zklame...já si myslím , že lidé by se měli více chovat humánněji ...,že humanita do ekonomiky hodně patří ....a odpovědnost a úcta a vzájemná tolerance a láska a to prosím zefektivní vše...ale já vím ...můj názor je asi k ničemu , dávám od toho ruce pryč , nerozumím tomu ....jen si myslím , že by každý měl zastávat svou roli ve společnosti , jak nejlépe umí a vzít ji vědomě a nezávidět druhému...no , jsem zase u víry, promiňte :(
přidáno 10.10.2012 - 10:39
puero: Josef II měl několik výhod proti současnosti. Například neexistoval volný trh, konkurenci omezovaly cechy (primitivní plán na úrovni měst). Sociálno prakticky neexistovalo (snad jen obecní chudobinec, jinak sociálno nestátní – hlavně církevní). Byl monarcha – sám určoval výši daní…. Být osvícencem v jeho době nebylo tak těžké – ve smyslu toho, že vše na „osvícení“ ještě čekalo.
Nedávno jsem četl zajímavé pojednání o utopistických společenstvích. Hlavní (pro mě) myšlenka byla, že utopická společnost nemůže fakticky existovat, že ona každá společnost se VŽDY skládá z řady subspolečností s různými ideály a utopie se týká pokaždé jen jedné z nich. A pokud se ona utopie „rozšíří“ na celou společnost, nebude zbytkem subspolečností přijata a musí být prosazována „ohněm a mečem“.
přidáno 10.10.2012 - 10:11
Nevím jak to definovat. Vždycky si vzpomenu na osvícenství. Na Josefa II. a jeho reformy. Brát zřetel na potřeby jedinců a zároveň na potřeby společnosti je ale nezbytné. Nedokážu ani formulovat základy nějaké optimálně vyvážené utopické společnosti. Ovšem ekonomové ...hm, přijde mi, že není větších materialistů vědců než ekonomů. Kdyby měli trochu větší humanistický rozhled, třeba by neaplikovali středoevropské hospodářské podmínky na řecké hospodářství, kde pracovní doba začíná na venkově v jedenáct, pak je dvouhodinová pauza na oběd a končí se ve tři. Chybí mi u ekonomů trochu sociologického náhledu na hospodářství - proto si myslím, že víc humanismu by té vědě prospělo. Ostatně, jak říkáš, ta otázka humanismu je spíš aplikovatelná na otázky nehospodářské: svoboda, kriminalita, pokrok, mantinely podnikání atd.
přidáno 10.10.2012 - 09:40
puero: :-)
Ale, abys neřekl, neshodneme se v poslední větě. Humanismus nepatří do ekonomie (jako nepatří do fyziky, matematiky...). Ekonomie je věda (respektive ještě není věda, umí toho moc málo), která by měla dávat odpovědi zaměřené právě na vztah efektivity a sociálna (volného trhu a plánu). Ten humanismus patří k subjektu, který se ptá, nikoliv k teorii. Ale co je humanistické? Navýšit daně tak, aby bylo dost na státní plán (sociálno) i za cenu zborcení průmyslu (efektivity) a žití na dluh nebo potlačit státní plánování a srazit sociálno na minimum ovšem za cenu zvýšení efektivity (a relativního dostatku peněz na to sociálno)???
přidáno 10.10.2012 - 09:21
taron: Já považuju za nekorektní, říct, že tě zajímá sociálno (chci dost peněz na péči o chudé, nemocné, nezaměstnané), ale už mě nezajímá, kde stát na to sociálno vezme.
Je tu ta dvojsečnost: díky celosvětové krizi je více nezaměstnaných - potřebujeme více peněz - zvýšíme daně - vyšší daně se promítnou do cen výrobků - klesne konkurenceschopnost, méně se prodá, více propustí (+ reálná mzda a reálná hodnota sociální dávky poklesne) - více nezaměstnaných potřebujeme vyšší částku na sociálno ..... je to když si pes honí vlastní ocas.
přidáno 10.10.2012 - 09:05
Tak to jsme se hezky shodli.
přidáno 10.10.2012 - 09:02
puero: Já nejsem ani ekonom ani filosof, ale zajímá mě právě to, co tebe ne - "praktická funkčnost". Což mě dovedlo k "vlastním" ekonomickým teoriím, které se někde shodují s těmi oficiálními.
Kupodivu jsem ale došel k témuž co ty. Tvrdím, že je třeba citlivě nastavit podíl volného trhu (efektivity) a plánu (sociálna). Ty totéž říkáš jako poměr potřeb společnosti (sociálno) a potřeb jednotlivce (efektivita). Jsou tu samozřejmě jěště další rozměry problému - a to svoboda jednotlivce, míra demokracie...
přidáno 10.10.2012 - 08:31
Ekonomické teorie nikdy nebyly věcí, která by mě zajímala. (Jednak proto, že jim nerozumím, jednak mi připadají nudné a nezáživné a jednak mám sklon posuzovat jejich funkčnost nikoli prakticky, ale filozoficky, což je naprosto zcestné). Osobně si myslím, že jak kapitalismus tak socialismus by fungovaly i v čisté podobě, kdyby byly aspoň trochu humanistické. Což ani jeden z těch dvou ekonomických vzorců není. První nehledí na potřeby společnosti, ten druhý zase na potřeby individua. Já jsem se stávajícím systémem celkem spokojený, protože mě nebolí. Více humanismu do ekonomie.
přidáno 09.10.2012 - 23:24
Hm...zajímavé , pochopila jsem o čem píšeš, což si beru za plus ..ale já se moc na politiku neorientuji, lépeřečeno vlastně vůbec...ano , ale asociálno a sociálno mi něco říká :)))vzhledem k tomu , že mám soci-právní zaměření , je to ale složité...no , já si myslím a v tom je základ, jenže prakticky neuskutečnitelnej , že by každej měl brát ohled na druhého , zaměstnavatel na zaměstnance a zaměstnanec by si měl uvědomovat, že by měl pro svého šéfa pracovat co nejlépe...mě se stalo a teď se mi budete smát, když jsem nastoupila do prvního zaměstnání , jak oabsolutně neschopná holka, tak , když jsem sama na vlastní žádost odcházela po dvou letech , tak se mě šéf zeptal , jestli bych zůstala, i kdyby mi přidali a šéfová se mě ptala, jestli bych si jako nechtěla namluvit jejího syna....:)) Tak nevím , jestli se nám po tolika letech tomu smát, nebo nad tím brečet , každopádně, já chtěla do světa :))) a už jsem měla namluveného svého manžela :( , smůla, co ?

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Kapitalismus x socialismus x sociální stát : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů | podobná díla

Následující dílo autora : Rozsudek ze sbírky Doteky bohů (8)
Předchozí dílo autora : Přepínač ze sbírky Doteky Bohů (7)

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C


Tapety na plochu ¬


Wallpapers

Wallpapers



Najlepsie online hry

Najlepsie hry recenzia

IPhone 14 Pro

Na velkém iPhonu 14 Pro vám půjde skládání básní pěkně od ruky.

Ostružina

Zábavný blog plný fotek nejen o bydlení, dekoracích, zahradě.

© 2007 - 2023 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming || PREMIUM účet za povídku