![]() |
![]() ![]() |
komentáře uživatele :


Je to krásné a pracné vyznání korunované originálním koncem, který mluví za vše. Poněkud dlouhá óda - óda s dlouhým ó - ale jasně hovoří o tom, že autor rozhodně netápe a ví o čem píše.


Chápu, pár jsem jich poznal. Teda jen dva. Případy k pláči, ale spánek mi to nekazí.


Jeden z mých oblíbených básníků....a zase nezklamal. Až na to jsi - to mi málem praskl vřed, který nemám.


Ta scéna na konci je z Tří veteránů!
Hezké. Taky bych chtěl mít vlastní dělo.
Hezké. Taky bych chtěl mít vlastní dělo.


No nevim, jestli hezké,.... ani nevím jestli zamyšlení. Osobní zkušennost? Neukončená drogová závislost? Nebo čerstvě ukončená?


ber. Ale tenhle terminus technicus jsem nevymyslel já. Vlastně ani nevím kdo. Dotyčný tím pojmenoval básničky- sláďáky.


No já bych málem navrhoval kategorii Hororové, strach.
Hasicí přístroj do každého bytu!
Hasicí přístroj do každého bytu!


Je to velmi vodní. :-) Kdysi jsem napsal dlouhou báseň která začínala každý řádek na že. Myslím, že už jsem ji vyhladil ze světa smazal a zlikvidoval, takže se za ni už stydět nemusím. Měla originální název: Že. To iba je na tom obdobně, protože tomu ubírá dějovost. Nápad je to dobrý, ale nedopilovaný. Puerovi tam chýba konec. Nějaký závěr, nějaké rozuzlení.


Tomu se říká ,,odpočinkový předmět". My měli podobný v prváku na výšce: Dějiny pravěku. Nejhorší to měli lidi vepředu, protože museli mít otevřené oči.


Téměř nepovšimnutá báseň. Ale neprávem. Je dobrá. I ten styl je mi dost blízký pěkný nerým, akorát ta zem se tam opakuje až moc často na můj vkus. Nicméně to má kouzlo, ano je to tajuplné dílo. S hezkým obrázkem.