zaseja: wojta: Psavec: Díky za přečtení.

Tam si rád lítám taky. Právě proto že tam nejsou žádný holky.

V kosmickém korábu,
se svojí slečnou,
létáme nocí až
za dráhu mléčnou.

Sami pod hvězdami,
v kosmickém tichu,
plujeme spolu na
planetu hříchu.

Tam slepý Pygar nám
křídla svá půjčí.
Pod křídly slečna mne
lásce pak učí.

zaseja: Psavec: Dandy: Díky...

Myslím, že Elišku znám..

Toxické odpady lásky mohou kontaminovat srdce i po létech.

Tahleta rozverná koza Palindromati (si, asi Italka, la madre del signor Palindroti?) je mi moc sympanická. Probouzí ve mně "syndrom potrefené husy."

Božská...

Skvělé...

Už aby to soudné jaro tady bylo..

Moc pěkná..

Krásná poetika přírody...

Moc líbí. Možná jen bych vynechal poslední čtyřverší?

Nuž, je to opravdové, ze života...víš o čem píšeš...

Někdy ano...a jindy se koníček stane povoláním...a to píši s respektem...

Prosté, pravdivé....díky...

wojta: Psavec: Nine: človiček: Díky za zastavení...

Pobavily...

Pěkná..

Krásná poetika...

Velmi aktuální téma...