Slzy chtěly hrát

Na tympány zašeptaly prsty,

hlas dal jim klad,

víno pouštělo svou šťávu z hrsti,

pod nohy javorový lístek pad.


Pod polštářky se rozechvěla kůže,

až v sklence kruhy počal dělat mok,

javorový lístek zbarven jak okvětí růže,

v koruně dlel jen na půlrok.


Tak krásně znělo tělo hudební,

pro konec léta, pro pár pěkných dní.

Lístek otřen, skončil v zápisníku,

aby se pak mohlo vzpomínat.


Mysl plná otazníků, i přes tu krásu, 

jak by mi duši někdo začal ujídat,

z očí slzy spadnou,

snad chtěly ony hrát.