ailin, ta je krásná... tak rychle ses ztratila, a já si až ted vvšimla , že jsi zpět... a vidím, že naše osudy jsou vážně v něčem podobné...

krásná, jako vždy , jsem ráda, že ses vrátila...

PrimaDen: děkuji

taron: děkuji

shane:o.k. shane, zůstaneme dál virtuálními přáteli? Je to na tobě...

Amelie M.: díky,jsem ráda

hezounká ... tedy až ta druhá část, té první nějak nerozumím...

Ani nevíš, jak ti rozumím... Můj život je ostrý spletitý keř - hezky vyjádřené...

shane: díky, a tobě přeju taky hodně štěstí, život přece nekončí... život buď je nebo není...

Jak ohleduplná...líbí

Olivka: život je moc těžký, hodně štěstí..

Spousta krásných myšlenek v jedné básni, šlo bych jich z toho napsat i víc, hihi ne, je moc pěkná...

jj, taky znám tyhle pocity... moc pěkná...

Důvěra, nevěra, víra a pověra,
v hlavě i srdci zmatek.
Pěkná, a je vidět, že píšeš o životě, hodně bolavém...

Zamila: a jo, já už to vidím, kdy to čtu tvým pohledem, může být i smutná... a le tahle je šifrovaná - Tóny - je dvojsmyslné - je to taky jméno a je to směrem do budoucnosti... je to už lépe vidět?

Zamila: díky, propad - případ , aby se to rýmovalo , nejsem dokonalá , a byla to taková rychlá inspirace, Velká písmena jsou tam záměrně- jakoby každý verš byl novou myšlenkou jdoucí po sobě v proudu, ale asi to ruší, třeba to někdy předělám... o.k.
A měla být optimistická, mrzí mě, že tak nevyzněla.....

shane: Je mi líto, ale vidíš, že můj názor není tak ojedinělý...taron má pravdu, měl ses zamyslet a zastavit se, toto pokračování by určitě nevzniklo...

taron: omlouvám se , tobě i druhým
Ale člověk si nemůže nechat líbit všechno, i já se musím bránit...

PrimaDen: děkuji za názor...moc mi pomohl...

Amelie M.: díky za úsměv