Nejsem básník, píšu hlavně prózu, ale občas přijde chvíle, kdy si potřebuji zakřičet. Tohle je takový bezmocný výkřik do tmy. Třeba někoho osloví...
 04.11.2014
16
Jsi mrak, co úsměv noci setřel z tváře,
náručí plnou vody, bleskem rudé záře,
stínáš hlavy, tlučeš líce,
nemoha mít málo, chceš více,
více slz a méně čisté tváře,
slovem vytrženým ze starého snáře,
složeným v masku, co pod ní ses skryl
a mohl tak krást kroky lučních víl.

Jsi rozlitý inkoust z kalamáře,
co ukryl dny v listech stoletého kalendáře,
temnou kaňkou vpitou měkce
svíráš hrdla ocelovým stiskem světce
poskvrněným, s křivým smíchem,
rozrýváš zem pod kalichem,
ve stínu, co kreslí svíce,
plamen, oheň bez očistce.

Jsi... kdo jsi, co vysmíváš se?
Kdo jsi? Mluv přeci, ptám se...
Jsi smutek nebo osud?
Jsi smrt, co sevřela svou kosu?
Jsi cenzurou našeho dechu?
Jsi šíleným smíchem bez povzdechu?
Jsi Bůh?
Mluv přeci, kdo jsi?!
Kdo jsme?
Kdo jsem?

Ze sbírky: Šuplík
 17.11.2014 23:13
Krásná báseň, obzvláště ta poslední sloka:)!
 06.11.2014 21:01
Hezká :)
 04.11.2014 23:21
Máta: a marně se to pokouším interpretovat
 04.11.2014 23:20
Severak: Tak hlavně, že něco. Díky :-)
 04.11.2014 21:41
nejvíc se mi kdovíproč líbí cenzura dechu
 04.11.2014 19:14
vanovaso: Díky. Pokud chceš pokračovat, klidně piš, já se tomu nebráním...
 04.11.2014 19:09
Spousta krásných myšlenek v jedné básni, šlo bych jich z toho napsat i víc, hihi ne, je moc pěkná...
 04.11.2014 15:30
Máta: rozhodně je to zajímavý :-)
 04.11.2014 15:25
Amelie M.: Myslela jsem si, že to v tom uvidíš, když nikdo jiný, tak zrovna ty (páč jsi přece chytrá holka). Jinak ale vznikla v době kdy jsem popisovala jednu nepěknou a hodně krvavou skutečnou historickou událost dávno před tím, než mě navštívil kat... (to zní dobře, co? :-D)
 04.11.2014 15:22
Máta: původně jsem to měla na jazyku, že jsi deformovaná Prokletýma rukama.. :) taky tam tu spojitost vidím, ale nechtěla jsem si hrát na chytrou (ač jsem, nepochybně!) :)))))))))))) jo.. máš pravdu ;)
 04.11.2014 15:21
Amelie M.: Jsem ráda, že se ti přesto líbí. Víš co jsem si uvědomila, když jsem si teď po dlouhé době tu báseň přečetla? Jak moc koresponduje s příběhem Prokletých rukou, nebo tedy spíš s jednou jejich postavou, ale vznikla před víc než rokem při psaní něčeho úplně jiného. :-)
 04.11.2014 15:18
Olivka: Děkuji!
 04.11.2014 15:13
dobrý Máto, sice jsem musela číst třikrát, než jsem si to srovnala v hlavě.. ale líbí.. :))
 04.11.2014 15:07
Křičíte moc krásně. Působivé verše s hloubkou významu.
 04.11.2014 11:19
Zamila: Díky, jsem ráda, že se líbí. To víš, já než se vyžvejknu, potřebuju prostor, ideálně tak kolem stovky normostran :-D
Až si zase budu potřebovat zakřičet a vzhledem k tomu, žese v brzké době nechystám popisovat žádný historicky doložený masakr, tak to možná chvíli potrvá.
 04.11.2014 11:11
 Zamila
Náááhodou ... Je to pěkný, chytrý a typicky na prozaika ukecaný ;-) :-) Líbí :-) Je fajn, že nemáš sklony k laciným rýmům jako mnoho nebásníků - ale tím Ty nebudeš :-) Další, prosím :-D ;-)

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.