![]() |
komentáře uživatele :
Je moc krásná. Jen si říkám, jestli tam nepatří "sousty, která nelze odmítnout".
Když jsem četla název básně a zařazení do kategorie, napadlo mě něco jiného, ale nevadí, nezklamalas ;-) :D
Taky mi to cosi připomnělo, i když hodně zdálky. Sci-fi už dávno nečtu. Ale ten Páral bude logická asociace - jak někde čtu mladý inženýr, automaticky se vynoří Páral. :)
Jinak hezky napsáno, jen ten konec se smlouvami mi připadá už moc. To jako podepisovali smlouvy zobákama?
Jinak hezky napsáno, jen ten konec se smlouvami mi připadá už moc. To jako podepisovali smlouvy zobákama?
Dokud to není nutné, tak asi neřešit. Pro děti i pro sebe. Všechno přebolí a někdy je to začátek něčeho lepšího. Někdy ne :/.
Sucháč: Ne :). Nejsem zase takový znalec jeho díla, takže mě ani nenapadá, co by mě asi mělo napadat. Jak jsi na to přišel?
vanovaso: Přesně tak, navíc štěstí může být pro každého něco jiného. A třeba ten, kdo říká, že ho nezná, je vlastně mnohem šťastnější než jiný, kdo už na štěstí jenom vzpomíná. Určitě není univerzální recept a právě to jsem chtěla říci. Možná trochu nesrozumitelně :).
No právě, neví, ale všem bude tvrdit, že ví, aby si nepřipadala tak blbě :). (Damková je v servisu, ještě potřebovala opravit. Aspoň už vím, kdo byl její jediný čtenář :))
Jsi náročný. Tak trochu dušičková báseň, ale líbí se mi, nejvíc první sloka.
Libuješ si v depresi? To nezní moc zdravě. Ale někdy je možná potřeba se protrápit zpátky ke sluníčku. Obraz "v hlavě dál prší" je hezky výstižný.
Trochu sci-fi, ale proč ne, když je to jen symbol. Nesymbolická hrdlička by o zrní určitě nepřežila :). Ale hlavně je dobře, že ji pustil, už bylo načase.
Tohle se mi moc líbilo: "Hodiny v práci byly už z toho těšení celé okoukané, jejich ručičky se z toho neustálého koukání ztrácely před očima."
Tohle se mi moc líbilo: "Hodiny v práci byly už z toho těšení celé okoukané, jejich ručičky se z toho neustálého koukání ztrácely před očima."
Pocit znám, hezky popsáno. Pokud jde o formu, připadá mi to spíš jako kraťoučká próza rozstříhaná do veršů. Taková momentka ze života.
Líbí se mi ta metafora, čokoláda je sladká a dráždivá, tak trochu droga, to sedí. To s různou cenou je kapku degradující, ale upřímné. Nakonec i čokoládá občas klame obalem, tváří se jako nejvyšší kvalita, ale po rozbalení se třeba zjistí, že je to akorát předražený šunt :). Jenom poslední verš mě mate. Podmět nevyjádřený, ale zřejmě už to nejsou oni - to by tam muselo být utápějí - takže podmětem asi bude samotná čokoláda. A ta představa čokolády utopené v rozkoši, tudíž rozplizle rozteklé, je pro mě rušivá.


