Moc pěkně napsáno. Čekala jsem, co se z toho závěru vyklube, ale tohle mě nenapadlo. A tím otevřeným koncem je to ještě zajímavější.
Ten žánr, co sem jinak dáváš, opravdu není můj šálek, ale tohle jo :).

Vnímám to jako experiment. Ty básně samy o sobě mě nijak nezaujaly, ani první, ani druhá, ani třetí - připadají mi nějak násilně šroubované a tak trochu o ničem. Zajímavé je to v tom grafickém celku a jako nápad, i když jako čtenář tuhle formu vnímám spíš rušivě. Ale kdyby se s tím víc vyhrálo... asi jo, jako nápad fajn :).

Sucháč: Díky, tak už jsem si poslechla, pěkné. Ale společná je tam myslím hlavně personifikace, myšlenky jsou jiné. A hlavně Nohavicovy texty jsou z kategorie mouder, já jsem anti :)

Až na fňuk se mi líbí. A znám ;-)

Moc se mi líbí, má atmosféru, pár slovy říká tolik.

Hezké, zaujaly mě řezané divy. Pivní koupel jsem ještě nezkoušela, tak mi až teď došlo, že to je vlastně teplé pivo - divná představa, pivo má přece být studené! A taky si říkám, jestli bych tam neusnula, musí to být těžký oblbovací útok... no nic, asi musím někdy zkusit :)

kmotrov: Díky! Nechci tě zklamat, tak raději vysvětlovat nebudu, ale ono to s mými dílky většinou bývá jinak, než jak to vypadá. I když třeba píšu v první osobě, aby to správně vyznělo. A ve fotbalové alegorii se ty kopačky a poločas samy nabízejí, na to ani není potřeba moc fantazie... ;-)

slnečnica: Jaký prohřešek? Nech toho, nebo přestanu komentovat :))
PS: Jo, teď už chápu :).

Ta hravost mě baví. S češtinou si rozumíš.

Dobře!

Amelie M.: Depresivní hladinka - to je pěkně vyjádřeno :). A možná je to opravdu ideální tvůrčí rozpoložení, do kterého se někteří uvádějí uměle. To je docela roztomilá představa: básník se vyprostí z nástrah spokojeného života, uvede do deprese, nasadí smutnou notu, dopíše, zaklapne... a zas jde spokojeně žít :).
Jsem ráda, že o mojí miniaturce přemýšlíš, ale bojím se, že zas tolik na hloubání tam není :).

Amelie M.: Netřeba všemu rozumět :). Co jsem si všimla, i ty ráda používáš jinotaje, třeba hudební. Tenhle fotbalový možná bude srozumitelnější mužům, kteří spíš pochopí některé skryté "narážečky" :). Ale stejně tam zbývá spousta prostoru pro fantazii a osobní výklad.

Dík! :) Symbolů je tam víc, i ten ofsajd se dá vykládat různě. Tvůj výklad je rozhodně velmi zajímavý a docela mě pobavil. Jsem ráda, že jsi o tom takto přemýšlel.

taron: Zkusím objasnit. Měla to být polemika s moudry typu "trnitá je cesta ke štěstí". A taky s libováním si v depresi, kterého jsem tady občas svědkem. Zachmuřený básník si vědomě (nebo možná už podvědomě) volí obtížnější cestu a namlouvá si, že pro jeho složitou osobnost je právě tahle nejlepší, protože vede do hloubky, k opravdovosti, sice bolavé, ale pořád lepší, než to plytké a obyčejné, co mají ostatní.... Teď trochu přeháním, ale občas mám z některých děl tady tenhle pocit. A tohle je reakce. :)

Možná je to jazyková bariéra, ale moc nerozumím, proč je to haiku plné naděje. Slovo tlí ve mně evokuje spiš rozklad, beznaděj. A každá svíčka jednou dohoří.

Je moc krásná. Jen si říkám, jestli tam nepatří "sousty, která nelze odmítnout".

Když jsem četla název básně a zařazení do kategorie, napadlo mě něco jiného, ale nevadí, nezklamalas ;-) :D

Taky mi to cosi připomnělo, i když hodně zdálky. Sci-fi už dávno nečtu. Ale ten Páral bude logická asociace - jak někde čtu mladý inženýr, automaticky se vynoří Páral. :)
Jinak hezky napsáno, jen ten konec se smlouvami mi připadá už moc. To jako podepisovali smlouvy zobákama?

jo, povedla se :)

:D