Pěkně si s tím hraješ, to mám ráda.

Umřel? Nebo jen odešel? Každopádně smutné a působivé. Ale nikdo nevíme, kam plujeme... a proč... v tom je to spravedlivé.

Není karma nakonec jenom útěcha pro lidi kolem? Ujišťují se tak, že trest za hříchy a nepravosti určitě přijde, prostě musí, a když to nevidíme a hříšníkovi všechno vesele prochází, tak ho jeho karma dostihne v příštím životě nebo jeho potomky nebo se něco stane ... věříme tomu, protože tak moc chceme spravedlnost. Jenže co když žádná spravedlnost ani karma není?

Líbí se mi, nejvíc ta čtvrtá s ohlazenými slovy, to je hezký obraz. A nejmíň druhá, ta je na mě už trochu moc sentimentální.

Páni, 10 let, to je kus života! Je škoda nevidět v tom smysl. A mezi náma, už se někdy stalo, že vydavatel někoho oslovil na amatérským serveru a vydal mu - ještě navíc - básně? To mi zní jako utopie, ale třeba se pletu.
Báseň se mi líbí, od hříčky kolík/kolik až po působivej závěr. Hádka o logru v houbičce je prima, to zní jako ze života.

To je krásný a moudrý. Nikdo není jenom hořkej, žádnej život není jenom sladkej. Moc se povedla. (Jenom drobnost, v posledním verši patří "mně".)

Úplně strašidelná těmi pojmy, taky bych na konci řvala! Fakt dobrý (y)

Může tam být plno různých významů, ale mně nejvíc evokuje takové to "nikdy se neptej, komu zvoní hrana...". A život stejně všechno válcuje, tak to asi je.

Pro mě lehce matoucí, je to báseň o otcovství?

Je nádherná. Stává se z tebe klasik, bacha na to :).

Psát o bolesti je lehký i těžký. Lehký, když to prožíváš, protože to z tebe jde vlastně samo a vždycky je to autentický, což je v básni cítit. Těžký v tom, aby to neznělo jako klišé, protože takových básní se už napsalo. Tady se výsledek moc povedl.

hezký a hluboký

hravé a něžné to máš

štiler: (y)

To mi něco připomíná... položivot, polomrtvo,
půlsnažení ledabylé... a tak dále https://www.psanci.cz/dilo.php?dilo_id=28953-prezivani-na-pul-pl
ynu
Ten název mi připadá, že si s obsahem protiřečí. Bolest tam nečtu, spíš jen prázdno po bolesti. Hezky propracovaná forma.

Moc se mi líbí. Nesevřená, hluboká, přemýšlivá... tak má pro mě vypadat moderní poezie.

hm hm

Jé, ta pohladila. Modrá barva je docela vzácná, nesluší každé, navíc se rychle vymývá a zelená. Srdce otevřené poznání je fajn.

Homér: Měkké i by mi štymovalo, tím to sloveso odkázeš k yakům, což je nakonec dobře.
A už jsem našla to svoje dílko, taky takové hraní s češtinou: https://www.psanci.cz/dilo.php?dilo_id=32417-na-pamet-vsech-pame
tniku

Homér: Nerozumím, jakým předmětem? Sedla jsou v té větě podmětem a máš tam blbě shodu, protože jsou ta sedla. Jako proč ne, můžeš psát nespisovně, akorát že tady to jde na úkor srozumitelnosti.