![]() |
![]() ![]() |
komentáře uživatele :


S tímhle budu mít jednoho dne děsný problém, jako člověk který netuší co je vlastně za datum (natožpak si pamatovat nějaká výročí). :-D
Jinak dobrá povídka, yaujal mě hlavně konec a název.
Jinak dobrá povídka, yaujal mě hlavně konec a název.


Zdenka Jírová: dobrá připomínka s těmi hranicemi. Tomu možná věnuji následující úvahu, nazvanou „Zelená hranice“. I dnes se totiž leckde staví dráty na hranicích, i když to není zrovna hranice Čech a Rakouska jako byla dřív...


gabkin: neučesané? však jsem to taky vymyslel v lese a zapsal až pak.


Davidsoft: samozřejmě, že pravděpodobnost, že bych si rozuměl s takto náhodně vybranou osobou, se limitně blíží nule. To vím.
Smutné na této úvaze je to, že jsem ji ukázal několika lidem a ti mi napsali, že podobný pocit chápou. Prý „daň za modernitu, řečeno s Marxem“ napsal zase někdo jiný.
Posléze jsem si začal hrát s termínem „izolacionismus“ - to je termín týkající se zahraniční politiky. A zajímavá věc se ukázala - takováhle izolace v měřítku jednotlivců je docela hezká metafora izolace v politice, všelijakých těch národnostních válek atp.
„Nesbližuje to, když jsou lidé spolu, ale to, když spolupracují.“ Jaká pravda! Krásně to vysvětluje, proč jsou občani města schopni uspořádat pogrom na vedle stojící gheto! (čtu teď Příběh Biafry, proto ty národnostní potíže)
Smutné na této úvaze je to, že jsem ji ukázal několika lidem a ti mi napsali, že podobný pocit chápou. Prý „daň za modernitu, řečeno s Marxem“ napsal zase někdo jiný.
Posléze jsem si začal hrát s termínem „izolacionismus“ - to je termín týkající se zahraniční politiky. A zajímavá věc se ukázala - takováhle izolace v měřítku jednotlivců je docela hezká metafora izolace v politice, všelijakých těch národnostních válek atp.
„Nesbližuje to, když jsou lidé spolu, ale to, když spolupracují.“ Jaká pravda! Krásně to vysvětluje, proč jsou občani města schopni uspořádat pogrom na vedle stojící gheto! (čtu teď Příběh Biafry, proto ty národnostní potíže)


takhle končí všechny mé geniální nápady vymyšlené na chlastačkách :-D


Zvláštní si to takhle číst. Žil jsem v domění, že doba optimistické víry ve vědu a techniku umřela. Možná že už několikrát, třeba s kosmickým programem.


tahle báseň je natolik zpěvná, že poté, co jsem si k ní opatřil melodii jsem se jí málem naučil nazpaměť


se závěrem lehce související píseň - viz http://www.youtube.com/watch?v=ABHL_eeTUvo


Davidsoft: není to oficiální státní ideologie, ale je to jedna z převládajících myšlenek. Jinak co se týká té Izolace, o tom pojednává má následující úvaha nazvaná Veronika.


ad absurdum ovšem člověk nemůže být EMO a přitom být uplně svůj. To že přijal nějaký styl je už odchýlení od "pravosti",


Megynka: právě, třeba Hudba Praha má texty písní složené ze samých frází a jak to zní působivě


no myslím si, že moji oblíbenci z Nové vlny by dokázali udělat píseň jen z toho zavírání tahnoucích dveří... :D


zrovna mám válečné období, asi zařadím tuto klasiku na svůj seznam k přečtení...


Dobré vylíčení situace. Zkušenosti s dojížděním jsou znát. Jeden můj profesor chtěl napsat celou knihu povídek odehrávajících se na cestě.


jak jsem kontroloval, zda to není kategorie povídky/ze života :-D
Možná, že by si zasloužila pokračování. Ale dost možná, že by ji to zkazilo...
Možná, že by si zasloužila pokračování. Ale dost možná, že by ji to zkazilo...
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 0+1 skrytých» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» narozeniny
Poustevník [16], Ailin [12], A42 [10], Moa [9]» řekli o sobě
Martin Patřičný řekl o (ne)známá_firma :Před pár lety literatura přežila i svůj šílený nadbytek, těch, kdo píší, začalo být víc, než těch kdo čtou…ale – došlo k něčemu jinému: Tak dlouho se čekalo, že knihu zlikviduje televize, že knihy a čtení změní čtečky a audioknihy, o internetu nemluvě. Ale njestalo se to. Co se stalo doopravdy? Proměna je v tom, že vyhrály ženy. A vůbec nejde a nešlo o nějaké zápolení či o vítězství. Prostě jen daleko víc žen než mužů kupuje knihy, daleko víc žen čte a dnes myslím že i víc žen píše. Ženy zkrátka převzaly žezlo i otěže literatury a muži se sami odsunuli na vedlejší kolej, mimo mísu. Co všechno se muselo stát a stalo se od těch časů, kdy muži psali skoro všechny knihy a stvořili i všechny ženské postavy, o tom mám pár poznámek pod článkem. Literatura, královna kniha, byla vždycky něčím a nějak „ohrožená“. Teď tedy odkládá brnění a obléká košilku a sukni. Proměna literatury začíná. Co přinese, bůh suď. Nebo spíš bohyně?