asi vás překvapím - napsala jsem cosi jako úvahu, což je u mě spíš vyjímečný, ale vzhledem k tomu, že "poetovat" mi teď vůbec nejde, asi se zkusim mrknout i kupříkladu do tohohle žánru, možná to má i trošku rysy fejetonu, idon´t know, nevim, nevyznám se v tom tak dokonale =) nedošla jsem knějákýmu super mega závěru, ale jsem ráda, že to takhle je a to jsem si uvědomila díky tomu, co jsem dneska ráno sepsala =)
přidáno 22.02.2010
hodnoceno 1
čteno 1160(9)
posláno 0
Tiše míjím obývák, který vypadá každé úterý a čtvrtek přibližně mezi 20:00 a 21:15 úplně stejně a tajím své pohrdavé uchichtnutí. Tři zvědavé a natěšené tváře člénů mé rodinky hltající všechny ty medově tekoucí a plynoucí zápletky Ordinace v růžové zahradě s náplní a filosofií "každý s každým" zprostředkované pomocí naší TV. Až na toho krásnýho mladýho herce s uhrančivým pohledem, smyslnými rty k zulíbání a žilnatýma rukama a...a tak dále považuju celej tenhle přihlouplej komerční seriál za ubohou frašku a ztrátu času.

Místo toho se raději uvelebím v křesle u notebooku, na Facebooku s nezájmem přelítávám očima vzkazy od Danůůš Danielky Nejwíítz Sexy Back pro svýho muck muck mazlíčka, kterýho vážně mocinky moc miluje a děsně se jí po něm stejská, óóóó!!! Následně načínám s mojí drahou kamarádkou Evičkou hodinovej rozhovor na téme "ten bombastickej šedivej top s knoflíkama z Flér" a svého přítele provokuju poznámkami, jakej borec mě dneska zval pod Máj a že jsem dostala novej plakát Jareda Leta, toho herce, co je tak k sežrání!

Do háje! Tohle není o moc lepší náplň času než novácká parodie na telenovelu...

Co je to vlastně život a jeho smysl?

Konvence??

Vystudovat, abychom neměli problém s prácí nebo aby se prostě neřeklo, úspěšně zahájit kariéru a hledání celoživotního partneradoprovázený spoustou kotrmelců, utápěním žalu v láhvi vína a sexu se zajíčkama, objevením toho pravého, první rande, společnej byt, svatba v nádhernejch bílejch šatech se spoustou květin a jídla //přestože jsme do těch šatů hubli dva měsíce//, 1 dítě, 2 děti, možná víc, růžový dupačky, ťuťu ňuňu, pokus o co nejsprávnější výchovu a kroucení hlavou nad jejich pubertou a pokud si manžel nenajde nějákou odpornou, prsatou, samozřejmě blonďatou milenku, zestárnout v stereotypním manželství až do smrti //a následné reinkarnaci či přechodu do jiného světa či tak něco, protože vážně nehodlám věřit tomu, že smrt je konec!//

Možná jsem to teď vyjádřila sarkasticky vaší pravděpodobnou budoucnost //nebo již přítomnost// jsem vám naprosto znechutila, dostala vás do deprese a vy dneska půjdete šíleně opít a litovat se.

Ale vlastně zní tenhle zažítej koloběh života docela logicky, takhle to funguje.

Proč mám mít život podle stejný osnovy jako statisíce lidí týhle planety?

Možná proto, že každej si to může něják okořenit //občas do hořka, občas do sladka//, něwják jinak, originálně, odlišit se...

Možná proto, že kdyby to takhle nefungovalo, byly bychom hloupý, vývoj by se zastavil, my bycho si nevázaně užívali a zapomněli, co je to láska, buď bychom se přestali množit pomocí potratů a sterilizací anebo bychom vůbec netušili, kdo že je to otec našeho dítěte - vznikly by nový, naprosto nechutný konvence.

Prostě proto, že to tak má bejt a já se těšim na nezávislost studentskýho života,bláznivou svatbu v tyrkysovejch šatech //bílá mi nesluší//, úžasný cesty za uměním s mým ještě úžasnějším manželem, na naši malou černošku a další děti s jedinečnejma jménama //Quasimoda už mi všichni bohužel vymluvili// a...a tak!
přidáno 12.02.2014 - 23:24
Quasimodo mě rozesmál. Díky.

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
»jméno
»heslo
registrace
» narozeniny
malázlobilka [12], Wizard [11], terezK [11], Markett [10], jan.novaque [7], betty [7], Inugirl [7], terinak [6]
» řekli o sobě
zamilovana do nezamilovane doby řekla o Rozárka :
Bylo nebylo.. a jednou přeci jen bylo.. a vůbec nikomu nepřišlo důležité, jak je to daleko /jako to obvykle v pohádkách bývá/... viděly se, poznaly se.... a minimálně jedna nikdy nezapomene na slečnu, která si na jejích kolenou četla deník....protože když ji obejmeš, zahrně tě nekonečnou důvěrou tak, že zapomeneš... jaký by to mohlo být, kdyby.... někdy prostě "kdyby" neexistuje.. a pohádky v našich srdcích mají neuzavřené konce, za které na oplátku dáváme a dostáváme naději na "příště"... jsem strašně ráda, že jsem tě mohla poznat... a doufám, že se ještě někdy uvidíme :)
TOPlist

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C


Tapety na plochu ¬


Wallpapers

Wallpapers



Najlepsie online hry

Najlepsie hry recenzia

Studio Handi

Oficiální webové stránky autorského studia handicapovaných umělců, stu

Ipad mini 5

Čtení i psaní na iPadu vás bude bavit!

Ostružina

Zábavný blog plný fotek nejen o bydlení, dekoracích, zahradě.

© 2007 - 2021 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming || PREMIUM účet za povídku