![]() |
komentáře uživatele :
Severak: Máš pravdu, píše, že je nesmyslná. :-D
Severak: Asi máš pravdu, ale podle mě za těmi příběhy určité filozofické představy jsou. Existují i podivnější interpretace literárních děl, Umberto Eco např. píše o chemické interpretaci pohádky O Červené Karkulce.
Zamila: Srovnám-li to s Kvílením (mám čerstvě zhlédnutý film Kvílení (2010)), určitá podobnost tam je, ale na rozdíl od něj je tato báseň bezprostředně srozumitelná (dává plnohodnotný smysl, i je-li čtena doslovně) a jejím účelem není vyjádřit pocity, ale rozvinout konkrétní myšlenku. Ještě jednou děkuji za komentář a komparaci. :-)
Myslím, že se ti tu smutnou situaci podařilo velice hezky vystihnout. I když se vracím domů dřív, zvlášť s koncem plně souhlasím.
Do sbírky "mlžení" se to opravdu hodí; mám z přečtení řadu dojmu, ale nic dostatečně konkrétního.
Jekaterina: Mám radost, že tě to rozesmálo i že se mnou souhlasíš. :-)
To jméno se skládá ze jmen Valérie (va), Alena (le), Veronika (ro), Markéta (ké), Daniela (da), Petra (pet) a Kateřina (ka). Osmá dívka se jmenovala Andrea, ale Zlep na ni při pojmenovávání z nějakého důvodu zapomněl. :-D
To jméno se skládá ze jmen Valérie (va), Alena (le), Veronika (ro), Markéta (ké), Daniela (da), Petra (pet) a Kateřina (ka). Osmá dívka se jmenovala Andrea, ale Zlep na ni při pojmenovávání z nějakého důvodu zapomněl. :-D
Severak: Možná právě proto se tomu chci spíš vyhnout, protože já si dávám záležet spíš na obsahu než na volbě slov (výjimkou jsou moje kvazisurrealistická díla, ale tam to zase bývá za pomoci slovníku či počítačového překladače).
Zamila: Děkuji za hodnocení. Ale platí to z předchozího komentáře: báseň je určená k zamyšlení a myslím, že "prasárny" lidem vzbuzují takovou úroveň emocí, že jim zatemní rozum, a tak se do takové úvahy nehodí. Ale možná je to jen můj problém a většina lidí je zvyklá vést o prasárnách i suché, filozofické debaty. No, nevím...
puero: Ta báseň/úvaha nemá budit silné emoce, protože ty ruší myšlenky. Nicméně, pokud tam někdo chce puchýře na noze, klidně si je tam může připsat.
Ale děkuji za názor.
Ale děkuji za názor.
Jindruch: Děkuji za návštěvu a úsilí. Každý asi nemůže rozumět všemu, také jsou druhy umění, kterým nerozumím. Ale rozhodně nebylo mým záměrem šokovat, spíš jen vyjádřit myšlenku, že posedlost dokonalostí může vést na zcestí.
Souhlasím s Lenčou, že je to originálně znázorněno a má to hlubokou myšlenku. Ještě se mi chce dodat:
venku žije dívka normální, které každý rozumí
ǝdɐɥɔǝu nʞuǝʌ opʞıu noɹǝʇʞ ´ɐuɔǝʇnʞs ɐʞʌıp ɐʌʎɹʞs ǝs ɹʇıuʌn
Chtělo by to tu myšlenku rozvinout; mně připadá, že lidé ty převleky potřebují, aby byli pro druhé snesitelnější, příjemnější či atraktivnější. Bez převleku by se z ní stala dívka otravná a nešťastná, která stále něco chce, stále jí něco chybí, neví co a není bez toho spokojená. Proto si myslím, že takový převlek je dobré odhalovat, ale jen před někým, opatrně a po troškách.
venku žije dívka normální, které každý rozumí
ǝdɐɥɔǝu nʞuǝʌ opʞıu noɹǝʇʞ ´ɐuɔǝʇnʞs ɐʞʌıp ɐʌʎɹʞs ǝs ɹʇıuʌn
Chtělo by to tu myšlenku rozvinout; mně připadá, že lidé ty převleky potřebují, aby byli pro druhé snesitelnější, příjemnější či atraktivnější. Bez převleku by se z ní stala dívka otravná a nešťastná, která stále něco chce, stále jí něco chybí, neví co a není bez toho spokojená. Proto si myslím, že takový převlek je dobré odhalovat, ale jen před někým, opatrně a po troškách.
Toto téma je mi blízké, zvlášť "jsem nikdo, dva v jednom". Báseň je zajímavě napsaná, i když ne intelektuálně, spíš jen "lidsky".
Amos Cháb: Děkuji za kritický komentář, cením si ho. Leč vzletnost chybí prakticky veškeré mé literární tvorbě a nemyslím si, že by to škodilo uvedeným myšlenkám. Podstatný je pro mě význam, obsah, myšlenky; jazyková stránka jen tehdy, je-li záměrným nositelem myšlenek.
S tím, že by to chtělo lépe promyslet, souhlasím, ale to už udělali předchozí čtenáři - viz předchozí komentáře.
A slovo holka, no, myslím, že to, jak na člověka působí, je otázka zvyku či stereotypu. Bývaly doby, kdy mě hovorová čeština iritovala, ale po přečtení Pána much to přešlo. Je to jen jazyk a dnes mě zase irituje přechylování. Tak jako může být vysoce hodnotné dílo v angličtině, může být i v hovorové češtině a nic mu to neubere na významu.
S tím, že by to chtělo lépe promyslet, souhlasím, ale to už udělali předchozí čtenáři - viz předchozí komentáře.
A slovo holka, no, myslím, že to, jak na člověka působí, je otázka zvyku či stereotypu. Bývaly doby, kdy mě hovorová čeština iritovala, ale po přečtení Pána much to přešlo. Je to jen jazyk a dnes mě zase irituje přechylování. Tak jako může být vysoce hodnotné dílo v angličtině, může být i v hovorové češtině a nic mu to neubere na významu.
Severak: Děkuji. :-) Však styl Zeměplochy je vtipný celý, takže to je správně.
Lenča: Souhlasím. Je to nechutné a zvrácené, ale některé myšlenky prostě politicky korektním způsobem, aby to čtenáři pochopili, vyjádřit nelze. Děkuji. Mám radost, že se ti líbí. :-)
Amelie M.: Děkuji. Myslím, že jsi to vystihla, jde o ten kontrast a také o to, že člověk by se měl pokorně spokojit s tím, co má, protože když bude posledlý hledáním dokonalosti, povede to spíš k zrůdnostem než k něčemu ušlechtilému.
Severak: Děkuji za komentář. :-) Ta tvoje báseň se mi líbí, připadá mi spíš někde mezi dadaismem a surrealismem, ale vtipná rozhodně je.
Nicméně, já mám ze čtení tohoto svého textu trochu jiný pocit - jako by vyprávěl o světě, kde nefunguje čas a prostor. Všechny postavy jsou současně na několika místech, dělají několik různých věcí a všechny události jsou roztaženy od začátku až do konce a zbaveny zřejmé příčinné souvislosti. V podstatě si čtení takového textu vyžaduje vnímat vše, co v té povídce je, současně, což je již při tomto rozsahu povídky velmi náročné. (A teď si představ, že by to byla třísetstránková kniha!) Když to srovnám s původní povídkou, přišla tou transformací o řadu souvislostí, zejména o ty, na které se zaměřuje strukturalistická literární teorie. Na druhou stranu nepřišla o téma a jsou v ní stejné postavy.
Nicméně, já mám ze čtení tohoto svého textu trochu jiný pocit - jako by vyprávěl o světě, kde nefunguje čas a prostor. Všechny postavy jsou současně na několika místech, dělají několik různých věcí a všechny události jsou roztaženy od začátku až do konce a zbaveny zřejmé příčinné souvislosti. V podstatě si čtení takového textu vyžaduje vnímat vše, co v té povídce je, současně, což je již při tomto rozsahu povídky velmi náročné. (A teď si představ, že by to byla třísetstránková kniha!) Když to srovnám s původní povídkou, přišla tou transformací o řadu souvislostí, zejména o ty, na které se zaměřuje strukturalistická literární teorie. Na druhou stranu nepřišla o téma a jsou v ní stejné postavy.


