![]() |
komentáře uživatele :
je to v pohodě.
Nemyslím, že třeba o kanálu by se hodilo psát vznešeně, když je plnej sraček, stejně tak život - má smutnou, sprostou stránku, nadává se a kurva dost, a klidně jenom v myšlenkách. Bla. Někdy o tom pokecáme, ne?
Rád to čtu, i s nadávkama.
Nemyslím, že třeba o kanálu by se hodilo psát vznešeně, když je plnej sraček, stejně tak život - má smutnou, sprostou stránku, nadává se a kurva dost, a klidně jenom v myšlenkách. Bla. Někdy o tom pokecáme, ne?
Rád to čtu, i s nadávkama.
nečum už na telku
nezpívej gengstr ska
poď, pudem na nádro
feťákum naliskat
nezpívej gengstr ska
poď, pudem na nádro
feťákum naliskat
nevěrnit je normálka, pak se to nějak okecá a je klid, ne? Nasrat na lidi a na jejich zasraný city.
moonell: bylo pozdě, chtěl jsem nějak zareagovat a nic mě nenapadlo.
Vyšší smysl v tom není.
Formu nikterak nekritizuju, takže ve zkratce a konkrétněji: je to příjemný arytmus. Hi.
Vyšší smysl v tom není.
Formu nikterak nekritizuju, takže ve zkratce a konkrétněji: je to příjemný arytmus. Hi.
po čtyrech verších
motáme se ven
kdo přes kecy se vyšvih
půjde do hoven
kdo se utrápí
stejně bude sám
slova děsivý
vám se vyznávám
motáme se ven
kdo přes kecy se vyšvih
půjde do hoven
kdo se utrápí
stejně bude sám
slova děsivý
vám se vyznávám
nemiluj lidi
tváři se zaslepeni
a přesto šidí
tváři se zaslepeni
a přesto šidí
naneštěstí je báseň pouhá póza
ty blbý šály o to víc
když básníci stojí na rohu jak máčky
čumí na zastávku MHD
kde škrtají si v realitě skic
s veršema náhlý pseudosračky
smolí je všecky ze sebe
něco vo tom kam ten svět spěje
a kolem jde rozzlobená matka
cloumá s dítětem
a jim není smutno
z té beznaděje
ty blbý šály o to víc
když básníci stojí na rohu jak máčky
čumí na zastávku MHD
kde škrtají si v realitě skic
s veršema náhlý pseudosračky
smolí je všecky ze sebe
něco vo tom kam ten svět spěje
a kolem jde rozzlobená matka
cloumá s dítětem
a jim není smutno
z té beznaděje
Omlouvám se, podařilo se mi omylem smazat dílo :( tak vkládám znovu
přemýšlím asi půl hodiny, co napsat, ale nejde mi to. Četl jsem ty komentáře několikrát, báseň taky, nahlas i bezhlasně, ale prostě tomu nerozumím. Můj názor na text je horší, je to odfláklý, nepovedený. Vložil jsem do psaní hodinu času, kdyby míň, vkládám do deníku nebo mažu.
Teď mám v hlavě víc veršů, než normálních vět.
Zůstanu u zápisků, tam ticho nevadí.
Teď mám v hlavě víc veršů, než normálních vět.
Zůstanu u zápisků, tam ticho nevadí.
jde to odspodu
zas jako v loni
zelená tráva podzim neprovoní
vítr je prudký v týhle realitě
v kamaších náhle uvidím tě
tak zas končí říjen
listí usychá
až spadne - jak peníze
budeš tam
kde kámoši zmizí do jara
listí už spadlo
les se postará
zas jako v loni
zelená tráva podzim neprovoní
vítr je prudký v týhle realitě
v kamaších náhle uvidím tě
tak zas končí říjen
listí usychá
až spadne - jak peníze
budeš tam
kde kámoši zmizí do jara
listí už spadlo
les se postará
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 0» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» narozeniny
Lacosta [18], Alice [14], naplicichleknin [9], ÁlaV [5], SUVR [2], Lactosemax [1]» řekli o sobě
Martin Patřičný řekl o (ne)známá_firma :Před pár lety literatura přežila i svůj šílený nadbytek, těch, kdo píší, začalo být víc, než těch kdo čtou…ale – došlo k něčemu jinému: Tak dlouho se čekalo, že knihu zlikviduje televize, že knihy a čtení změní čtečky a audioknihy, o internetu nemluvě. Ale njestalo se to. Co se stalo doopravdy? Proměna je v tom, že vyhrály ženy. A vůbec nejde a nešlo o nějaké zápolení či o vítězství. Prostě jen daleko víc žen než mužů kupuje knihy, daleko víc žen čte a dnes myslím že i víc žen píše. Ženy zkrátka převzaly žezlo i otěže literatury a muži se sami odsunuli na vedlejší kolej, mimo mísu. Co všechno se muselo stát a stalo se od těch časů, kdy muži psali skoro všechny knihy a stvořili i všechny ženské postavy, o tom mám pár poznámek pod článkem. Literatura, královna kniha, byla vždycky něčím a nějak „ohrožená“. Teď tedy odkládá brnění a obléká košilku a sukni. Proměna literatury začíná. Co přinese, bůh suď. Nebo spíš bohyně?


