 16.03.2018 10 1121(14) 0 |
To pochopí
snad jen typ na konopí
poezie zarezlé poklopy
otevře dým
zaklepe na klopy
múza, co kouří jen kokoty
ach, té lopoty
z kapek střádat potopy
padlo zjara do noty
kus usmrkané jistoty
Z dvou lidí tři rostliny jsou
roztahané divou zvěří
za zapadlou vískou
v pavučině na srůstu žulového kříže
o prodloužených víkendech
povlávat si budou
Tři pruty nepoddajné
pevně svázané posvátnou formulí
budou se řídit
do řiti řítit
Mrzí mě ty sprostá slova a smutné konce v mých básních, je to opak mého života. Té neskutečné božské přítomnosti objímání. Je to o pohodlí pod židlí. Jsou to živiny na lžičce. Podpal peklo. Je to poslepovaná píčovinka s kávou a nějakejma trubičkama. Je to výkvět z prozření, že klídek do života ti přinese čtení, psaní, počítání. Boha, ptáci, nepřestávejte zpívat, pořvávala Dolly Buster před Braniborskou bránou. Je to přesmaženej Clapton letící na plyšové žížale Jůlii. Jsou to slzy piva, tlukot z rumu, dech z větvoví z palmového listoví, pohyby vodopádu, pohled jak z nitra sopky, vlasy, vánek za nocí. Je to lenost cokoliv přepínat, čekání, jak se to vyvine. Jsou to teplá slova, stačí nepít nadmíru. Je to neschopnost šukat v bordelu. A zas ty zbytečné vulgarity zabalené ve fólii z křídel vážek. Každý povinně do kláštera, hrst rýže na týden a nespat. I to je ten živůtek, škrtící tělo hříšné barové tanečnice. Chrastítko a lepidlo všude. Je to vyklidněná Viktorka s úsměvem sjíždící splínu splav. Je to den, kdy se zase začalo chodit pěšky. Na mostu pochybných básní pálení.
snad jen typ na konopí
poezie zarezlé poklopy
otevře dým
zaklepe na klopy
múza, co kouří jen kokoty
ach, té lopoty
z kapek střádat potopy
padlo zjara do noty
kus usmrkané jistoty
Z dvou lidí tři rostliny jsou
roztahané divou zvěří
za zapadlou vískou
v pavučině na srůstu žulového kříže
o prodloužených víkendech
povlávat si budou
Tři pruty nepoddajné
pevně svázané posvátnou formulí
budou se řídit
do řiti řítit
Mrzí mě ty sprostá slova a smutné konce v mých básních, je to opak mého života. Té neskutečné božské přítomnosti objímání. Je to o pohodlí pod židlí. Jsou to živiny na lžičce. Podpal peklo. Je to poslepovaná píčovinka s kávou a nějakejma trubičkama. Je to výkvět z prozření, že klídek do života ti přinese čtení, psaní, počítání. Boha, ptáci, nepřestávejte zpívat, pořvávala Dolly Buster před Braniborskou bránou. Je to přesmaženej Clapton letící na plyšové žížale Jůlii. Jsou to slzy piva, tlukot z rumu, dech z větvoví z palmového listoví, pohyby vodopádu, pohled jak z nitra sopky, vlasy, vánek za nocí. Je to lenost cokoliv přepínat, čekání, jak se to vyvine. Jsou to teplá slova, stačí nepít nadmíru. Je to neschopnost šukat v bordelu. A zas ty zbytečné vulgarity zabalené ve fólii z křídel vážek. Každý povinně do kláštera, hrst rýže na týden a nespat. I to je ten živůtek, škrtící tělo hříšné barové tanečnice. Chrastítko a lepidlo všude. Je to vyklidněná Viktorka s úsměvem sjíždící splínu splav. Je to den, kdy se zase začalo chodit pěšky. Na mostu pochybných básní pálení.
Ze sbírky: Omrvinky
19.03.2018 - 23:53padlo zjara do noty
kus usmrkané jistoty
Je to vyklidněná Viktorka
s úsměvem sjíždící splínu splav.
...
Ty mě znáš?
kus usmrkané jistoty
Je to vyklidněná Viktorka
s úsměvem sjíždící splínu splav.
...
Ty mě znáš?
19.03.2018 - 07:44casa.de.locos: ....není to prachsprosté kňučení do éteru...
Oh, to je ale pochvala! Dík.
Oh, to je ale pochvala! Dík.
19.03.2018 - 07:43korálek: Díky z náměstí Generála Píky. Mně tam ty vulgarity právě taky nesedí korálku, s tím už nic nenadělám, nejsem upravovač, to je jak kdybych pavoukovi utrhnul dvě nožičky, ještě by mohl chodit, ale...
17.03.2018 - 22:52V každém případě zaujala :-) jsou pasáže co se mi líbí , vulgarity mi tam osobně nesedí, ale smysl to dává - nejsou samoúčelné ...určitě by se daly nahradit, ale jsi to ty ... :-)
16.03.2018 - 21:01je to v pohodě.
Nemyslím, že třeba o kanálu by se hodilo psát vznešeně, když je plnej sraček, stejně tak život - má smutnou, sprostou stránku, nadává se a kurva dost, a klidně jenom v myšlenkách. Bla. Někdy o tom pokecáme, ne?
Rád to čtu, i s nadávkama.
Nemyslím, že třeba o kanálu by se hodilo psát vznešeně, když je plnej sraček, stejně tak život - má smutnou, sprostou stránku, nadává se a kurva dost, a klidně jenom v myšlenkách. Bla. Někdy o tom pokecáme, ne?
Rád to čtu, i s nadávkama.
16.03.2018 - 19:27Víš, ale ono to tvoje nadávání v sobě má tu radost daleko víc než kdybys mocí mermo hledal ta nejhezčí slova a zaobaloval to do eufemismů. Když si na to člověk zvykne, přijde mu to postupně upřímnější - vidí, že i když tvoje Dolly Buster pořvává, živůtek barovou tanečnici škrtí, a celé je to jenom poslepovaná píčovinka, není to poraženecké, není to prachsprosté kňučení do éteru. Protože se ty věci dějou, slečna skříplá v korzetu stejně tančí, život jde dál a ty v něm ještě jsi.
Ráda to čtu, i s nadávkama.
Ráda to čtu, i s nadávkama.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Ganglium : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Lýkovec
Předchozí dílo autora : Prošlý horoskop
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 0» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» narozeniny
EmoticoneDonie [14], KOMFORNOT [12], ewon [12], Samael [11]» řekli o sobě
wojta řekl o "Autor"sám :Nemám rád, když mě nutí, dělat něco z chutí. To se mě právě stalo, že chci vložit další ,,dílo" a hle, nejde to. Nejsem dosti aktivně kritický a počet vložených děl, začíná převyšovat počet kritik. Jistě, mohl jsem to přejít mlčky, zkritizovat nebo pochválit jiného autora- autorku, mohl jsem .... . Ale to se neslučuje s mým naturelem, avšak dříve, než-li začnu pěnit, bych se měl zeptat sám sebe k čemu to všechno vlastně je ? Někdo moudrý napsal, že inteligenci nelze jednoznačně definovat, ale je to zhruba stav přizpůsobení se lidem, kteří nebyli ochotni se přizpůsobit. Je to věc názoru, ale abych dostál pravidlům, budu kritizovat - sám sebe. Pravidla to nezakazují, navíc já se dostatečně znám natolik, abych věděl, co si mohu jako kritik k sobě, jako autorovi dovolit, mohu se proto plně opřít do významu díla, které jsem jako autor napsal a které současně, jako kritik kritizuji. Jednou jsem měl napsáno v posudku: v kolektivu je oblíben i když jej svým jednáním, často rozvrací. Tenkrát jsem se zlobil, dneska tomu musím dát za pravdu.
