 25.11.2017 4 1582(22) 0 |
Noc střídá den a já nemůžu spát.
Zas a znova beru do rukou pero,
má vůbec cenu se ptát?
V mé duši je jen trochu šero
a smutek halí mou mysl.
Stalo se něco,
co nedává nikomu smysl.
Nevyznám se sama v sobě,
zmatek v hlavě mám.
Pokouším se to schovat.
Pravdou je, že tě nedokážu nemilovat.
Zas a znova beru do rukou pero,
má vůbec cenu se ptát?
V mé duši je jen trochu šero
a smutek halí mou mysl.
Stalo se něco,
co nedává nikomu smysl.
Nevyznám se sama v sobě,
zmatek v hlavě mám.
Pokouším se to schovat.
Pravdou je, že tě nedokážu nemilovat.
26.11.2017 - 21:09Ten konec je výborný, dokonale tam sedí. Celkově na mě možná trochu delší, než by bylo nutné, ale špatné to určitě není.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Ranní poezie o čirém zoufalství : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Proč?
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 0» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» řekli o sobě
BorůvkaB řekla o Whetley :Kluk s talentem a smyslem pro humor. Z jeho děl dýchá jeho nezaměnitelná osobnost. Je rád sám sebou a to je důležité. Doufám, že se psaní nezdá, protože posle mě se s tím už narodil :)
