![]() |
![]() ![]() |
komentáře uživatele :


loner:Založit rodinu ještě neznamená umět prožívat lásku, bez předsudků, bez zbytečných nároků. To už jsme odbočili. Ale nefunkční rodina ještě neznamená to co jsem zpočátku popisovala. Tam přece může být láska. To že spolu neumí žít rodiče neznamená že týrají, odstrkují, znásilňují, kritizují, schazují ego atd. Například rozvod v rodině pro mě neni důvod proč by dítě mělo strádat.


loner: taron: S tou poslední větou Taron souhlasim, ale jinak moc ne. Co bestiální vrazi a jejich dětství, co spousta dětí z dětských domovů, které nejsou schopny vytvořit si normální vazby ve společnosti ani ve vztazích, co znásilňované dívky, co psychicky a fyzicky týrané děti? Nevím, myslím, že tito jedinci to opravdu nemají jednoduché. Je to určitě případ od případu, záleží na mnoha činitelých, museli by pak mnoho pozitivního prožít, aby začali věřit. I tak by to byl dlouhodobý proces a nesměl by je nikdo zklamat.


loner: No já myslím že ne. A jestli tak nějakým chorobným způsobem. Myslím ale opravdu někoho kdo léta žil v naprosté beznadějné krátce nepopsatelné nenávisti .


alexis: Devils_PIMP: nevěděla jsem jestli se dá, tak děkuji za komenty. Ten příběh mě ale dojímá. Kolikrát se zamýšlím jestli někdo umí lásku dát, když celý život slyší jen nadávky, opovrhování a vnímá nenávist.


taron: Myslíš že někdo opovrhovaný, odstrkovaný, žijící v samotě a bez lásky může umět lásku dát? Myslíš že takový člověk je schopný opravdového citu?


Už je po zkouškách zřejmě. Tak moje dávka tvého románu mě uspokojila, díky, zase se těším co bude dál. Jediné, rozutekla jsem se za ním, to je divné myslím.


víš co je důležitý, že o tom vůbec uvažuješ, ať je ta úvaha jakákoli a pro někoho třeba zmatená. Já mám jasno: Zoufalství začíná tam, kde končí naděje.


Přijde mi z těch tvých taková nejtěžkopádnější, ale špatná není, to ty sis nasadila v mých očích vysokou laťku asi.


Terapie přátelstvím to zní moc hezky, možná že kdybysme všichni měli dobré přátele nemuseli by být žádní terapeuti psychiky. Dobrý přítel je fakt nejvíc. Popsala si hezky přátelství.


hajzl a já si přála aby byla jen o lásce a ona je i o zklamání, zaujalas mě


taron: No tak je to jenže ti druzí jsou tak netolerantní, on samozřejmě není ten špatný. To ta společnost, ta většina od níž se odlišuje. No a potom on na to doplácí. Já sama nevim nakolik jsem tolerantní. Hm, nevím.


taron: Jsou velice prosté, víš. Pak by sis řekla že je to vlastně úplně hloupý a jednoduchý. Tak možná někdy. Ale přece napovím jedná se o integraci něčím zvláštního jedince do společnosti.


Hlavně podle těch náušnic tě neposuzuju. Vždycky jsem se prala za to, že zjev vůbec nemusí korespondovat s vnitřkem, tak asi. Napsala si to výstižně, trochu drze tedy, ale proč ne. Každého věc jak to pojme.


Možná, že je to kouzelník, kouzelník se slovy. Vždy čtu tvou poezii s takovým zvláštním chvěním, nikdy nezklame, vždy vyčaruješ tolik pozitivního.