 09.05.2026 4 78(7) 0 |
A KDO SEM DAL TY KVĚTY KRÁSNÉ
Jaké to kouzlo nesmírné působí
dvánacti květin v půllitru,
jež stojí v stínu denním
na kamenné studni, kteroužto zdobí.
Náhle jsem ucítil sílu těch rozmarných květů
a zahleděl jsem se do jejich niter
a poznal jsem, že květy o samotě se bojí.
Svým smyslem já vnímám život červenobílých hvězdníků,
snad jejich květy vzplály v oheň,
který zažehla ruka Matky přírody.
Jaké to kouzlo nesmírné na mě působí,
to kouzlo květin v skleněném půllitru,
jež zdobí dnes tu studnu kamennou oprýskanou.
Jen stačí se zahledět a vědět,
jak oheň amarylis mění se v ruměnec
ve tváři tvé, co v letním seně oznamuje příchod blažených pohod.
Snad ty někdo obarvil barvou plamennou
neb těch už nyní nepotřebuje.
Jsi kouzelná Matko přírodo!
A ty človíčku jsi omámený,
jak umíš rozličné květy k sobě dát,
mně nezbývá, než se ptát:
Kdo dal na studnu ty květy, sem
v půllitru skleněném?
Jaké to kouzlo nesmírné působí
dvánacti květin v půllitru,
jež stojí v stínu denním
na kamenné studni, kteroužto zdobí.
Náhle jsem ucítil sílu těch rozmarných květů
a zahleděl jsem se do jejich niter
a poznal jsem, že květy o samotě se bojí.
Svým smyslem já vnímám život červenobílých hvězdníků,
snad jejich květy vzplály v oheň,
který zažehla ruka Matky přírody.
Jaké to kouzlo nesmírné na mě působí,
to kouzlo květin v skleněném půllitru,
jež zdobí dnes tu studnu kamennou oprýskanou.
Jen stačí se zahledět a vědět,
jak oheň amarylis mění se v ruměnec
ve tváři tvé, co v letním seně oznamuje příchod blažených pohod.
Snad ty někdo obarvil barvou plamennou
neb těch už nyní nepotřebuje.
Jsi kouzelná Matko přírodo!
A ty človíčku jsi omámený,
jak umíš rozličné květy k sobě dát,
mně nezbývá, než se ptát:
Kdo dal na studnu ty květy, sem
v půllitru skleněném?
10.05.2026 - 13:40Strach:
Děkuji.
Sedl jsem kdysi ke stroji a jak mi to přišlo, psal jsem, proto ten rytmus/nerytmus.
Děkuji.
Sedl jsem kdysi ke stroji a jak mi to přišlo, psal jsem, proto ten rytmus/nerytmus.
09.05.2026 - 23:46Opět krásné obraty i zvukomalva a Opět nevim asi je to mnou... mi nesedí rytmus
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
A kdo sem dal ty květy krásné : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Kdo má tě rád
Předchozí dílo autora : Pláč můj
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 0» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» řekli o sobě
wojta řekl o "Autor"sám :Nemám rád, když mě nutí, dělat něco z chutí. To se mě právě stalo, že chci vložit další ,,dílo" a hle, nejde to. Nejsem dosti aktivně kritický a počet vložených děl, začíná převyšovat počet kritik. Jistě, mohl jsem to přejít mlčky, zkritizovat nebo pochválit jiného autora- autorku, mohl jsem .... . Ale to se neslučuje s mým naturelem, avšak dříve, než-li začnu pěnit, bych se měl zeptat sám sebe k čemu to všechno vlastně je ? Někdo moudrý napsal, že inteligenci nelze jednoznačně definovat, ale je to zhruba stav přizpůsobení se lidem, kteří nebyli ochotni se přizpůsobit. Je to věc názoru, ale abych dostál pravidlům, budu kritizovat - sám sebe. Pravidla to nezakazují, navíc já se dostatečně znám natolik, abych věděl, co si mohu jako kritik k sobě, jako autorovi dovolit, mohu se proto plně opřít do významu díla, které jsem jako autor napsal a které současně, jako kritik kritizuji. Jednou jsem měl napsáno v posudku: v kolektivu je oblíben i když jej svým jednáním, často rozvrací. Tenkrát jsem se zlobil, dneska tomu musím dát za pravdu.
